Na tuhle Janu jsem potřeboval dva inzeráty. Odpověděla mi na oba, já jí pokaždé odepsal, ona napoprvé nereagovala, napodruhé už ano. Bydlela v Nové Bystřici na rakouských hranicích, kde měla od místního JZD přidělenou dvoupokojovou špeluňku s vodou v pumpě na dvoře. Jana byla zemědělská inženýrka a kvůli blízkému Rakousku potřebovala ke každé cestě na pole propustku do pohraničního pásma, kterou ukazovala bdělým ochráncům státních hranic. Na fotce byla velmi hezká.
      Vzal jsem v úvahu polohu Nové Bystřice a naložil do Trabanta své stereofonní rádio s úmyslem poslouchat u Jany na VKV Rakousko. Podařilo se mi tam naladit čtyři stanice, všechny stereo, zatímco v Praze tenkrát vysílala stereofonně jen Vltava. Jana s překvapením koukala, jak tahám z auta rádio, kabely a reprobedny a jak ladím Rakušáky – tehdy ještě existovalo na VKV takzvané "východní" pásmo, které bylo instalováno na většině tuzemských rádií a na kterém nebylo možné kapitalistickou cizinu přijímat. Některá drahá rádia (jako to moje) však měla i "západní" (tedy současné) VKV pásmo. Zřejmě někdo přišel na to, že zákaz poslechu cizího rozhlasu byl už Hitlerův nápad. Ale technické překážky ve formě "východního" pásma vytvářeny byly.
      Když jsme se nabažili poslechu Rakušanů, vyjeli jsme na výlet na Vysoký Kámen. Okolí Nové Bystřice bývá nazýváno českou Kanadou a je tam zachovalá kopcovitá krajina. Cestou nás chytil déšť, tak jsme se schovali pod stromem a přitulili se k sobě. Zbytek údobí dešťů jsme strávili líbáním. Dokonce jsem se přitom něco nového naučil.
      V Janině bytečku jsem se cítil dobře a byl jsem ochoten nějakou dobu do Bystřice dojíždět. O to větší bylo moje překvapení, když mi sdělila, že má v JZD podanou výpověď kvůli platu, takže se bude stěhovat domů, za rodiči. Měla je v jihočeském Pacově. Pomáhal jsem jí přestěhovat věci, takže jsme Trabanta naložili až po střechu. Co se nevešlo, to poslala poštou. A jeli jsme do Pacova.
      Přestěhování Jany do Pacova však na nás mělo neblahý dopad: Jana od té chvíle bydlela s rodiči a tak bylo veškeré soukromí, mírně řečeno, v háji. Po čase jsme se rozešli a nikdo z toho nějak zvlášť nesmutněl.