Obratel za obratlem taje

pod tvým prstokladem

a vzdech se propadá melodií

jak níž mi plyneš páteří

touha zlehka dopadá na žebra

měkké paličky co laskají

struny napnuté tak

že přejí si prasknout

(udrží ještě tebe?)

Snažíš se mě vyladit

posloucháš obezřetně

ještě kousek utáhnout

(prosím, jemně!)

Hlubokým basem odmítám

výškami planu

prosím o další notu

ty dopřáváš mi nádech

Vkládáš si housle pod bradu

prachem mlčím dlouze

než černými klávesami zapláču

vzpomínkou po tvých prstech