skoro každý by raději lenil doma a nedělal vůbec nic ale velkým rozdílem sou dospělí hlavně tím myslím moje rodiče Pavla a Marii Poláčkovy a já jsem jejich neštastná dcera Ema Poláčková je mi sice
jedenáct let ale vždy poznám když mi mají něco oznámit takhle vypadá totiž dnešní den pořád si něco šuškajínajednou slyším mamčin veselý hlas: Emo pojd mi z něčím pomoct do kuchyně!!!! tak to je její nejčastější v mém životě když jsem přikráčela do kuchyně mamka tatkovy ještě šeptla:Tak jí to teda řeknem táta přikívl oba dvojhlasně řekly:Emo budeme se stěhovat !!! Není to úžasné vyšlo ještě mamce z úst stála jsem velmi ohromeně s myšlenkami kde je telefon?? Ale tatka mě z nich vytrhl řekl :Víš zlato začni si balit příští sobotu přijedou už stěhováci takže nemůžěš couvnout i kdybys chtěla řekla jsem jen :ok a sunula jsem se do pokoje s myšlenkami jak je znam stěhujem se do největšího zapadákova všech dob



pokračování příště