| Prolog |
|---|
|
| Achilova úchyla |
ležím v posteli
a uhnívám v rozkoši rozkladu
do bahna prstem ryju svoje jméno
a špínu za nehty
vylizuju jazykem
nekonečníkový příběh humusu zeminy
růstu sekvojí a kořenů
úrody a sklizně
žíznivých dnů
dnů osamění
dnů, kdy sluncem oslněni
my planeme jako pochodně
na počest smyslu bytí
mé rozšířené zornice a cévy
tě obejímají všemi směry
a popel v tvé posteli
jsou zbytky mé něhy
která se mění
s příchodem rána
na kopečky zmrzliny
Jsi moje všechno
můj koloběh života
co se zamotá a rozmotá
a jenž v cyklu recyklace
tvaruje kontury mé tváře
jsi Bůh bez hranic
můj bezpatý Achilles |
|
| Epilog |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Temnorez', 21.07.2008 10:31.
| Názory čtenářů |
22.07.2008 03:52
 fougeres 
|
|
31.07.2008 01:12
MarekMotor 
|
Máš tam parádní obrazy a metafory, má to hlavu a kupodivu i patu, jest to všeobecně dobrý. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|