| Dílo #50234 | ||
|---|---|---|
| Autor: | JirkaS | |
| Datum publikace: | 03.07.2008 09:40 | |
| Počet návštěv: | 1313 | |
| Počet názorů: | 12 | |
| Hodnocení: | 10 5 2 | |
| Prolog | ||
|---|---|---|
| ||
| Souřadnice čehosi, co nejde definovat | ||
| ||
| Názory čtenářů | |
|---|---|
03.07.2008 10:08 logik |
! |
| 03.07.2008 10:14Mario Czerney |
logik napsal(a): já právě nevím, jardo, jirka je můj oblíbený autor, ale dneska, dle mého, nepředvedl moc... ten příběh se nijak nerozlomil ani nevzlétl, dostal se do úzkých...! |
| 03.07.2008 10:21logik |
úsměv po pár přečtenej věcech jinde mi to přišlo jako balzám, i když ta rejže mi tam vadí, přesto přešlo to okolo, jen tak, jako kousek čokolády |
| 03.07.2008 11:19Mario Czerney |
logik napsal(a): to znám, někdy ten pocit jiného zrovinka souzní se svým pocitem, to lze pochopit.-)úsměv po pár přečtenej věcech jinde mi to přišlo jako balzám, i když ta rejže mi tam vadí, přesto přešlo to okolo, jen tak, jako kousek čokolády |
| 03.07.2008 11:31Poutník |
líbí |
| 03.07.2008 20:39kastel |
|
| 04.07.2008 20:07HarryHH |
.... jo chlape, ... tak tohle znám, ... *- ... tohle je poezie ... tohle je to razítko na nás ... a obálka s poznámkou .... nedoručitelné ... / jsem na dovče u mě doma, a k týhle tvý život - básni ještě určitě něco napíšu, protože nejenom zvonky při ní cinkaj´, ale taky hrají varhany, ... *- ... a to přesto že lichotím .... jen v nejnutnějších případech, .... a krajně nerad ... / logik napsal(a): no a ta rejže - banální, ... a banánová .... kurevsky do života patří ... úsměv po pár přečtenej věcech jinde mi to přišlo jako balzám, i když ta rejže mi tam vadí, přesto přešlo to okolo, jen tak, jako kousek čokolády |
| 05.07.2008 21:23algeva |
* |
| 08.07.2008 10:37midiman |
Vyvolalo ve mě pocity a náladu a atmosféru čehosi tak nějak důvěrně známého... a proto oslovilo. |
| 09.07.2008 15:44Your secret dream |
hezká myšlenka |
| 14.07.2008 04:32fougeres |
jj, polomáčený...-) |
| 16.07.2008 16:18HarryHH |
. Zamřížovaní pravoúhlou sítí poledníků a rovnoběžek ve společné cele s výhledem na nekonečno píšeme Bohu žádost o amnestii s perníkem v srdcích bez kterého život stojí za starou belu tak jako ostatně i s ním Stejně ale nikdy o své vůli nekleknu před tebou se slovy "Mea culpa, mea maxima culpa" protože není nikoho kdo by odpustil naše viny výměnou za pokoru a zbožné přání nenajde adresáta, a žádost o amnestii která ... stejně ... ... ... nikdy ... ... ... ... nebyla ... ... ... ... ... a nebude ... ... ... ... ... ... udělena ... je předem ZAMÍTNUTA ... . |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|