Slunce padlo jako kámen

do srdce

zrcadlilo se

a zradami našimi

vypalovalo desatera

která jsme zrazovali

Luna prosila svými paprsky

abychom se navrátili na cestu

kterou jsme opustili

POZŘENÍM

 PROZŘENÍ

jsme dospěli za brány pokoje

opuštěné děti

hledající náruč

jen Had se smál svým sssss

polykaje prach z kterého jsme povstali

neptej se proč

je pozdě a přeci brzo

na odpověď…