Plahočím se, plahočím, výmo- lovitou strání. Chtěl bych vidět jeho tělo modře puntíkované. Ten ko- pec mi dává zabrat. Skrze tlukot asi umřu, nepopadnu a nepopadnu dech. Málem jsem měl křídla nadohled. Je, není, je, není. Vonívá měděně. Vlnobitná louka příkře stoupá. Držím se stébloví. Teď! Zahlédnul jsem, jak se třepe. Opí- rám se dlaněmi. Napnu špičky obou nohou. Snad se dotknu jater nivy. Zplna hrdla ovyju ho. |