Dílo #4830 |
Autor: | Adriana |
Datum publikace: | 07.04.2004 08:00 |
Počet návštěv: | 1268 |
Počet názorů: | 3 |
Hodnocení: | 2 |
Stáří |
Tvoje tvář, vždy hladká a jemná
dnes poseta je vráskami.
To čas do ní vryl svá znamení.
Tělo tvé také mění svou tvář.
Není tak pevné jako kdysi,
citlivěji dnes vnímáš zemskou tíž.
I duše křičí, v kleci lapená,
chtěla by letět k hvězdám blíž.
Však nenašels klíč k nebesům.
Tak nezbývá než podlehnout,
poddat se svému stáří
a vychutnat si chvilek pár,
než pozře tě zem. |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Adriana', 13.04.2004 19:47.
Názory čtenářů |
07.04.2004 12:43
Seregil
|
Inu stáří....
silné... |
09.04.2004 18:43
Reni
|
silné... |
11.04.2004 10:27
Mathew
|
zase..ale řemeslně zvládnutý, to zas jo.. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|