Dílo #48286
Autor:siorak
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:07.04.2008 21:16
Počet návštěv:1446
Počet názorů:7
Hodnocení:6 2 3
Patří do archívu:<Soukromý> sokrates: jo jo jo jo JO!

Prolog
A možná i výkřik do tmy ..
Slivovička

Každý podzim
sbíral jsem švestky
tekuté zlato

dodnes vidím
jiskru tvých očí
když jsi kontroloval
v garáži
ty dva sudy

„Letos to voní dobře, že?“
a šli jsme ochutnat
to loňskou.

Moc mi to nechutnalo
ale měl jsem rád
ten úsměv
vyluzený ze ztažené tváře

dal jsem si taky
pro ten pocit
souznění..

Dnes opět po ránu
dám si malou z lednice
poslední,
co jsi nechal vypálit
a už neochutnal

najednou cítím
tu vůni švestek
tu příjemnou
chuť na patře

Laskám ji chvíli
na jazyku
jen ta první, malá
má tu chuť

a napadlo mě
vstoupil jsi
do mě

tati..

Názory čtenářů
07.04.2008 22:11
asi
vlastně sou-cítím...
07.04.2008 22:32
Haber
*
08.04.2008 01:10
Nebudulínek
Teda ta pointa mě dostala, sice jsem čekal podobný způsob, ale jiného adresáta... no nic.
08.04.2008 11:07
Natasha
Já jsem tu pointu čekala, přijde mi to jako hezké vyznání.
11.04.2008 18:07
animovaný medvídek
Smutný příběh..jinak báseň povedená,líbí se mi ta nenásilná forma,kdy čtenáře vtahuješ do příběhu.
15.04.2008 12:59
HarryHH
... rodiče se mají ctít a milovat ...
a slivovice pít a na na jazyku převalovat ...
*- ... a nějak tak ... to spolu souvisí ...
20.04.2008 14:53
sokrates
JO

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)