Dílo #47763
Autor:hypatia
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:16.03.2008 18:03
Počet návštěv:628
Počet názorů:4
Hodnocení:1 1

Přiznávám borovice

Krajinou povědomě neznámou
Silnici protínají stíny stromů
jako přízraky mých selhání

Ano, přiznávám borovice
Tělo žhne
když hoří obzory

I všechny houštiny
Má nahlas
temných a vlhkých chutí

A kopřiv plná kollesí
Zamyšlení bohabojní
a tolik ponížení

Zpytuji břízy své
kolik jizev přibylo
Už dlouho jsem pod nimi nehledala

Chodidly krvavými
ještě mnoho pojmenuji

Topoli však ne
Klášterní společenství
neroznožených rukou

Proto ne také ty?

Odpusť
čekám tě v tichém, zšeřelém

Názory čtenářů
16.03.2008 18:21
postmoderní rampouch
nepobírám
"I všechny houštiny
Má nahlas
temných a vlhkých chutí"

nevím, co je "kollesí"

a "topoli" je fuj
16.03.2008 18:27
malum
Chodidly krvavými
ještě mnoho pojmenuji....

pojmenuj, to se mi líbí a budu to vyhlížet
16.03.2008 18:53
Nechci
postmoderní rampouch napsal(a):
nevím, co je "kollesí"

"kollesí" je patrně okolí lesa

mně spíš nejde do hlavy "společenství neroznožených rukou"
16.03.2008 21:49
hypatia
Rampouch: ta hrubka je hnusná, to je fakt; přiznávat houštiny ve spojitosti s temnými a vlhkými chutěmi, to mi nepřipadá nepochopitelné, nerozumím, čemu nerozumíš - jestli tomu "nahlas"? Některé chutě, takové podrostové, bývají hodně hlasité...

Malum: díky za povzbuzení!

Nechci, kollesí jsi pochopil, a topoly, v řadě jak stávají, jsou jako mniši nebo jeptišky, kteří se neroznožují - mají větve spjaté pevně k sobě. Tihle jsou dokonce tak cudní, že ani ruce neroztahují - takové topoly ve své krajině nenacházím.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)