noc vyhnala barvy z měst
nechala tmu obout
a pokulhávat v nespárovaných střevících
zaprášené odstíny jejich špiček
zakopávaly o asymetrii předoucích
i pomňoukávajících hlav
noc je časem múz
probouzených vřískotem zašedlých koček
malují uhlem po plochách billboardů
a tuš vlévají do žárovek reflektorů
jen poblázněný umělec si
jednu plíci propíchnul štětcem
a srdce propiskou
všechny barvy jeho duše
nakonec
protekly rozbřeskem
i pomňoukávajících hlav- to je na tip, ta poslední sloka už asi ne
Zase se někdo o mě zmiňuje? dnes podruhé :-))) Já si našel obraz velkoměsta, zvláštně popsaný a i to další *