| Psí vánoční |
|---|
Ježišmarja, co to tady tak děsně smrdí? Snad ne zase.. Ne, asi ne..Á jo, přece. Tady za pohovkou. Hromádka.
Hromádku spáchal náš stařičký 17-letý pes - pudl Atýsek.
On se sice snaží, a tím že se přesune ke dveřím, dává najevo, že ho máme pustit ven, ale je to příliš často a hlavně musíte reagovat rychle. Stačí chvíle nepozornosti, třeba vyndávám vanilkové rohlíčky z trouby nebo v televizi vrah zrovna vraždí, a malér je hotový. Oblíbená je i situace, kdy k nám někdo přichází na návštěvu a já běžím otevřít, přivádím hosty, švitořím, aby se nezouvali, oni mne přesvědčí, že úplně nejraději jsou naboso a hned se hrnou dále.
Naposledy sousedka, vyhlášená precizností svého úklidu a naleštěnou podlahou, vešla bosa a málem šlápla do psího exkrementu. Je to ohleduplná dáma, chvíli se tvářila, že nic nevidí a potom, že páchnoucí hromádka uprostřed pokoje je celkem normální věc.
Od té doby si k nám nosí plátěné pantofle a jsem přesvědčená, že po odchodu je vyhazuje.
Atýsek býval krásný pes, „s PP, po výborných rodičích“, několikanásobný vítěz závodů agility, ale to už je taky dávno pryč.
Prodělal mozkovou příhodu (bláhově jsem si myslela, že ta se může přihodit jen pánům) a od té doby chodí nakřivo a i všechno ostatní dělá jaksi nakřivo. Přesto plní svědomitě své psí povinnosti, snaží se zvedat nožičku a odhánět od plotu cizí velké psy. Běží (no, běží...trochu nakřivo se šourá) k plotu a chraptivě štěká a mne se velice dotýká, když ho cizí pes ignoruje a jeho páníček se směje.
Vítá nás vrtěním ocásku (nakřivo) a pak sebou plácne na záda, což vypadá, jako kdyby omdlel, a cení potěšeně zbylé zuby, pochopitelně nakřivo.
Už skoro nevidí ani neslyší, ze všech smyslů mu zůstal jen čich. Ale dokáže s ním hodně. Najde po čichu misku, najde svůj pelech (ten bych po čichu našla i já, protože děsně smrdí).Rozezná po čichu mne a manžela - patrně rozezná deodorant for men a for women.
Je chudák hubený, ale když sežere větší množství kvalitní potravy, má to jediný následek: zvýší se frekvence hromádek.
Protože je už obtížné ho vykoupat a hrozí, že by to odstonal, je taky dost špinavý . Zkrátka vypadá jasně jako týraný pes, takže na vycházky moc nechodíme, co kdyby nás nějaký aktivní ochránce zvířat žaloval.
Občas „zaparkuje“ v rohu pokoje, evidentně neví, kde je, a soustřeďuje se na nějaký svůj vnitřní problém, nejspíš bolestivé zažívání.
No a teď už si jistě každý čtenář pomyslí, proč toho pejska už nenecháme milosrdně utratit.
I nás to napadlo. Blíží se Vánoce, co kdyby už je strávil ve psím nebi (a já bych vyleštila podlahu jako ta sousedka)? Všimněte si prosím, že i když málokdo věří na reinkarnaci, natož na nebe pro lidské duše, většina pejskařů věří na „psí nebíčko“. Přece je nemyslitelný definitivní konec jejich miláčka v kafilerii.
Takže do Vánoc.
Vánoce….Atýsek byl před těmi 17 lety vánoční dárek. Po mnohokrát pronesené větě „pes jen přes mou mrtvolu“, když už se našim holkám zdálo, že to prostě nedokážou nijak zařídit, právě pod vlivem blížících se Vánoc jsme ustoupili a připravili dokonalé překvapení. Klaplo to skvěle.
Pod stromečkem se na poslední chvíli ocitl košík, ze kterého za okamžik spadlo víko a vykoukla přátelská, nadšená a vážně děsně roztomilá psí hlavička. Byly to krásné Vánoce, takovým se říká nezapomenutelné.
Ani potom to nebylo špatné. Holky celkem svědomitě plnily své povinnosti ohledně venčení, Atýsek byl kamarád a dokonce kousl do zadku sousedovic kluka, který jim chtěl sebrat svačinu.
A kousl velmi inteligentně. Dost na to, aby se kluk lekl a dal jim pokoj, ale málo na to, aby si sousedi stěžovali.
A hlavně: Atýsek vlastně splnil dokonale účel, pro který jsme ho pořizovali, totiž „lépe, aby blbly se psem, než braly drogy“.
Tak se mi zdá, že to s ním ještě chvíli vydržíme. Zajdeme k veterináři, dnes se dá koupit všechno, třeba nám prodá nějaký psí elixír mládí.
Nějaká firma by mohla vyčistit podlahu, to bude nejlepší.
Vyperu pelíšek, nebo raději koupím nový, nebo dva, na střídání, a dáme ho tady do rohu..
Ježišmarja, do čeho jsem to šlápla!!
|
|
|
| Epilog |
| Původně jsme si opravdu mysleli, že do Vánoc ano, ale Atýsek je už od září v tom "psím nebi". A je mu asi líp. |
|
| Názory čtenářů |
18.01.2008 16:12
 Zrzavý_kotě 
|
zasmála jsem se při čtení, ale zárověń je to smutný, pes je člen rodiny (zažila jsem nehezký odchod naší jezevčice do psího nebe) |
18.01.2008 16:14
Atyska
|
Zrzavý_kotě napsal(a): zasmála jsem se při čtení, ale zárověń je to smutný, pes je člen rodiny (zažila jsem nehezký odchod naší jezevčice do psího nebe) |
18.01.2008 18:39
Goldilocks
|
tak tohle moc dobře znám...jen místo hromádek jsme měli loužičky... |
18.01.2008 18:44
Mario Czerney
|
hm, to je tak smutný |
18.01.2008 19:53
Mbonita
|
domácí mazlíček to je jak člen rodiny jj |
19.01.2008 17:22
modrý Wopi  |
|
20.01.2008 17:59
Mario Czerney
|
odebírám rajče, na liteřře se objevila anarela, ona si ho zaslouží víc, ale i tak doufám, že zkusíš psát i něco hlubšího.-) |
21.01.2008 14:17
Atyska
|
Mario Czerney napsal(a): odebírám rajče, na liteřře se objevila anarela, ona si ho zaslouží víc, ale i tak doufám, že zkusíš psát i něco hlubšího.-) |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|