Vločky, co ti napadaly na čepici a na řasy se mění ve vytopené tramvaji na tisíce zářivých hvězdiček
Tiskneme se k sobě je nabito ustaranými lidmi vlekoucími poslední dárky
Vnímám vůni a teplo tebe fascinován něžnou hlubinou tvých očí plných hvězd
Máš levný kabát co nehřeje a staré boty vyšlé z módy
Já zase maskáče s patentkami už jsem z nich vyrostl ale mám je rád
A máme se navzájem rádi dotyky v rytmu tramvaje bych nevyměnil za nic
Cítím, že celý vesmír je v nás Po zádech se mi plazí ohniví hádci
Je vánoční ráno .. |