Dílo #45817
Autor:semtamfórek
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:20.12.2007 11:14
Počet návštěv:884
Počet názorů:5
Hodnocení:4 1 1

Apokryf pro marjápannu

kukaččí matka vyvrhla čas
na chvíli spojení,
kdy mezi chomáčky kusu zvířeckosti
vzniká mokrý dojem sounáležitosti,
kdy se zase nemilujem,
jenom utíkáme a vracíme,
utíkáme a vracíme...

a návraty v sobě se výhrou pyšní,
stydlivá snůška rozmačkaných višní
slast upachtěná jako touha lidstva po vědění
a já myslel, že tam dole krvácíš pro mě, raněná
v uzardění

chtěl jsem do tebe prozřít bezovou dutinkou,
berličkou biblických viselců
a třeba zahlédnout boha
nebo semeniště budoucí zrady
a zatím vychutnávám poslední polibek Jidášův
před popravou,
která jenom naučila krvácet
mě...

Názory čtenářů
20.12.2007 14:00
stanislav
o panence jen hezky... ta tvá je moc sofistikována divně...
20.12.2007 14:53
Danny
hodí se to transcendovat... do světla... chce to intenci.... pak to bude dobrý
20.12.2007 20:50
HanaKonvesz
tak tak, na mně moc silných slov zrada, bůh, touha lidstva.. jinak hezký
21.12.2007 21:20
Trottel
Moc pěkná, chytá
Jen ta poslední sloka má až zbytečně odkazující obrázky, Jidáš tam být možná nemusel, slovo bůh určitě ne.
Ale je to pěkný kousek, takový, že stojí za literku.
29.12.2007 22:47
Mori

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)