| Dílo #45330 | ||
|---|---|---|
| Autor: | pítchenka | |
| Datum publikace: | 03.12.2007 15:59 | |
| Počet návštěv: | 794 | |
| Počet názorů: | 10 | |
| Hodnocení: | ||
| budoucí jednota | ||
|---|---|---|
| ||
| Názory čtenářů | |
|---|---|
03.12.2007 16:25 stanislav |
průzračnět je divný slovo, já bych spíš řekl stane se průzračným nebo tak něco |
03.12.2007 16:41 modrý Wopi |
je to básnické, stando, nemůžeš chtít všechno jako prózu |
| 03.12.2007 17:33stanislav |
modrý Wopi napsal(a): tak jo, když je to básnický. ať si je. mně je to jedno.je to básnické, stando, nemůžeš chtít všechno jako prózu |
| 03.12.2007 18:41pítchenka |
Děkuji pěkně za pěknou kritiku :o) .. stávám se průzračnou .. až neviditelnou. |
| 03.12.2007 18:54modrý Wopi |
rádo se stalo :) |
| 03.12.2007 21:10Hester |
boha, modrásku, kdes přišel k tomu obrázku? :) |
| 03.12.2007 21:13modrý Wopi |
internet je plný opravdového nefalšovaného umění :) |
| 03.12.2007 21:16Hester |
ještě že tak :) |
| 03.12.2007 23:15stanislav |
hehehe V.Václavek: Svlečena v salóně Kde ve věcech čas dřímá Budeš jak vřeteno Světelné bílé třtiny Nad rudým ohništěm S nohama zkříženýma Naslouchat hlasu zimy Kleknu na kolena Pažemi obemknu ti A ty se usměješ Tenká jak mladé proutí A až se přitisknu Hlavou k tvé kyčli jemné Tvá něha rozpláče mne Až dlouhé pohledy Se dlouze v sebe vpijí Ňadro ti políbím Ty oči v nichž se mihla Jiskřička úsměvu Sklopíš a celá zivá Nachýlíš ke mně šíji Pak stará služebná zaklepe na dveře A hlasem skuhravým řekne „Je večeře“ Ty zrudneš, vyskočíš A rozechvělá v chvatu Vklouzneš do šedých šatů Zatímco pod dveřmi Začiší průvan zimou A vetché pendlovky odbijí pomalu Své nohy uložíš Vonící slonovinou Do malých černých futrálů |
04.12.2007 18:22 Diotima |
to se ale panečku rodili poetičtí milovníci! :-) |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|