Dílo #4466 |
Autor: | Satánek |
Datum publikace: | 21.03.2004 19:57 |
Počet návštěv: | 667 |
Počet názorů: | 1 |
Hodnocení: | |
Zkušenost |
Je to jako kdysi.
Dávno, kdysi dávno. Strašně moc mlhavá myšlenka zjeví se Ti v hlavě, na tom plátně, jakoby jsi sledoval film o sobě.
Je to asi karma co mě oslovila. Řekla mi, že jí tohle všechno připadá strašně směšný, když se tady snažíme vybudovat něco, co by posílilo naše ego a ona ví, že to je úplně o něčem jiným.
Je to ta vyšlapaná cestička, kterou chodíme stále dokola a vybíháme pořád na stejné startovní čáře. A cíl je v nedohlednu.
Jenže mi se pořád snažíme. Pereme do sebe všechny ty zásady a předpoklady, plány do budoucna, grafy a pořád do kola stejný nesmysly. Třeba něco jako pevná vůle. No a to je právě o tom, že když má člověk pevnou vůli, tak v sobě tutlá něco, co by chtěl strašně moc udělat, ale ono to prej podle někoho nejni správný, a proto je třeba těchto věcí zanechat.
Tak se snažme!
Vždycky začneme stejně. Když se nám naskytne cesta, která nám připadá nejsnadnější, tak se po ní bezděky vydáme a menší oklikou se zase vrátíme zpět...
Proto je asi třeba volit cesty delší a složitější, avšak vůli nechat za dveřmi. Něco v sobě potlačit je jako zkamenět za živa. Zůstane z Vás prostě jenou fosílie. Takový malý Trilobiteček...
Z těch všech zkušeností utváříme si svoje hmotný a fyzický tělo, který nás má v životě provázet. Jen jsme z něj někdy hodně zkroušení.. Ale ono za to nemůže. Vymysleli jsme si ho sami.
Karma je jako pěkně vyhřátá pec. Jak moc ji rozpálíte, tak Vás vypeče. Zkušenost je někde v dávné minulosti. Zkušená i nezkušená. Záleží jen na tom, na co všechno si vzpomenete...
|
|
Názory čtenářů |
22.03.2004 14:03
ladislavfaith
|
nevim, prijde mi to prilis rozvlacne bez nejakeho cile. ale mozna to je tak dobre, takze nevim |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|