Tón tvé upřímnosti, co vstříc letí osobám, dost hrubě neslyšícím, to smí si dovolit jen staří kmeti dát zrudnout pokřiveným lícím. Ale ač slovem dvorným jemným chceš jenom pouhou pravdu říkat svět nechce slyšet co je černým, růžovým lakem všechno ponatírat vidíš tu barvu i přes vrstvy laku a věř já dobře vím že to není krása. Říkají je to jen vada tvého zraku, ale nevím, neporadím kde je spása
|