Kdy už ta stará petrolejka
konečně exploduje!
Nechci vymýšlet dramata,
aby mi uvěřili všední den.
Raději rozvěsit záclony,
vyprázdnit ledničku,
udělit slovo a potichu čekat,
až se to samo ozve.
Vrznutí dveří.
A vzal bych prsten
z jihu na sever.
A přál si - už nikdy podzim
ve skříni plné obnošených květin.
Životopis bílé kůry bříz
s borůvkami na malířském plátně.
Jen patník chybí.
Zde, nikde a nikam.