Dílo #42591
Autor:Amputace
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:10.09.2007 21:23
Počet návštěv:1369
Počet názorů:11
Hodnocení:7 2 2

11
Na jedenáctým prstu mám ještě pořád jizvy
z dob,
kdy jsem se ti prohraboval ve vlasech
třeba i celou polední přestávku

kdy jsme společně měřili
kolik hodin se vleze do vteřiny,

že ticho v hudbě je jinačí,
než ticho v životě,

že nikotin nad náma zvítězí
a posledním kuřákem budeš ty nebo já



V jedenácti jsem se poprvý probudil    
ráno,
poprvý si o tobě nenechal zdát              
ve dnech,
poprvý nedostal strach                  
ze tmy
V jedenácti jsem tě poprvý políbil na rty



Ale teď se tady                  v davu        
cítím jako osmnáctiletej kluk
co ještě nikdy neměl holku

                                      a navíc začíná padat špinavej sních
                                      a tenisky mi mokvaj studem
                                      a všechno to asi končí před začátkem

Názory čtenářů
11.09.2007 08:59
jenyk_
---------------------boziiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii
iiiiiiii
11.09.2007 11:02
logikJJ
aha báseň bez pořadí
11.09.2007 11:43
Rajmund
Jou
11.09.2007 17:10
Amputace
jenyk, Rajmund: děkuju vám
logikJJ: možná ti rozumím, ale nevím to jistě :) kdyžtak dovysvětli:))
12.09.2007 16:14
Albireo
Špinavej sních?
19.09.2007 11:21
Haber
*
18.10.2007 22:03
Mori
09.12.2007 14:43
animovaný medvídek
Už dlouououho sem od tebe nečetl nic tak sesakramensky dobrýho!!!!!
28.12.2007 04:58
Veruš
Zdá se mi, že všechno, co napíšu do reakce, je hrozně kyčovité. Chce se mi spát.
25.05.2008 12:45
stínka_
nic nedovysvětlovat

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)