Oblouk malovala rtěnkou co tmou blýskla jako břit osobní trik rozčertěným řasám pozvolna udělila drápy perletí obráceny na pravou víru že život jejich lastuře vzdálen ó perutnice, nastávej ploužákem
-
omrknu panenky pomalu koutkem řetězím tiky halenkou naboso vyšláplo cos ńenáhle skotačící čtveračka černá-růžová oči vrženy ó perutnice, voníš kankánem
-
a teď hou zpomalená krásko, pružná nit takové jojo mám co zakouší úvratě, kolikrát až obratníkem třesknou zbraně "o-lé, o-lé!" hláskuj, dívčí válko ó perutnice povzbuzující
krasny, mne pripomnelo, jak byl jsem na Sazave a tam se mnou a i s jinama takova krasna holka, ale ono venku 40 stupnu, ja lezel ve vychytanem pruvanu a jedl okurky jen... a ona musela miz rasy jak smetaky a pak ji tekly po tvarich, nehnute lezela.. HOP, MA KRASKO, ZAVOLAL BYCH NA NI, KDYBYCH TOTO ZNAL..)))...
....tak stale zvlastnejsi tvuj styl a ja tak rad, ze rozumim ti...mne ani na chvilku nenapadne, ze nejaka schvalnost nebo tak, krasa, krasa....tri tipaky bych dal..