Pokládáš ke kameni kámen
do barev toulající se dnem
poprášeny prvním jarním větrem
jak slova stažená do kleneb
nebrání dlaním stavět mosty
stadnoucích posledních nadějí.
Slova napsaná v barvě ledu
výkřiky tepotu srdce nečti očima
recituj srdcem.
A stále víc a nahlas
hledej slova ukryta v dálkách
prachu roztlučeného v hmoždířích.
Diotima 
KayTee 