Dílo #41727 |
Autor: | Yfča |
Datum publikace: | 10.08.2007 15:30 |
Počet návštěv: | 11734 |
Počet názorů: | 52 |
Hodnocení: | 5 12 |
Prolog |
Sdílená radost je dvojnásobná radost... ;o) |
|
Myšák |
Nevím, jak jste na tom vy, ale mně pokaždé připomíná odjezd na dovolenou menší stěhování...
Bylo tomu tak i letos. Přestože jsem doma tentokrát nechala kytaru, kterou s sebou obvykle tahám, stěží jsme se všichni čtyři do našeho plechového miláčka nacpali. Do tašek jsme samozřejmě naházeli jen ty nejnutnější věci (abychom po čtrnácti dnech přišli na to, že jsme dobrou polovinu oblečení nenosili – jenomže letošní počasí je nevyzpytatelné, takže je dobré mít k dispozici kromě plavek i vlněný svetr, zvlášť pokud cestujete na Šumavu), jenomže i tak jsme měli krámů víc než dost. Cestou do Jílovic jsme ještě přibrzdili v Makru pro pití a další nezbytečnosti, jimiž jsme zaplnili zbytek volného prostoru. Dá se říci, že akorát Jíra, který tentokrát usedl za volant, neměl na klíně a pod nohami zavazadla, případně jídlo. Hned jak jsme vjížděli k mlýnu, kde jsme měli strávit následujících čtrnáct dní, vyběhl nám naproti zbědovaný, asi dva až tři měsíce starý, kocourek. Tak vychrtlého mrňouse jsem ještě neviděla. Navíc mu na hlavě seděla drzá blecha (její kámošky zalezly z taktických důvodů do kočičího kožichu) a byl doslova pokaděný až za ušima. Celou dobu, po kterou jsme přemisťovali naše drahocennosti z auta do pokoje, za námi kocourek chodil a naříkal. A trousil. Šla z něj, z chudáka, odporně páchnoucí zažloutlá voda smíšená s krví... Jakmile jsme se zabydleli, dali jsme mu suchou housku a vodu. Ještě nikdy jsem neviděla kočku tak hltavě jíst. Housku polykal, vůbec ji nekousal. Druhý den ráno jsme zajeli do Vyššího Brodu na nákup. Zamířili jsme do místní prodejny chovatelských potřeb, odkud jsme si odnesli kromě granulí a kočičí kozervy i orthosan. Myšáka, jak jsme kocourkovi začali říkat, jsme vykoupali a nakrmili. Spolu s námi přebývaly ve mlýně dvě dobré duše: bratr se sestrou. Ti přinesli Myšákovi od veterináře odčervovací pilulku. Zavolala jsem své ségře, která už asi dvacet let chová kočky, abych z ní vymámila návod na to, jak dát kočce prášek. Kupodivu se nám to hned napoprvé povedlo. Myšák, zřejmě z vděku, že jsme se ho ujali, za námi začal chodit jako pejsek: kam jsme se vydali, tam utíkal také. Po týdnu se sice jeho stav zlepšil, už nebyl tak vyhublý, začal se dokonce mýt a hrát si, ale pořád měl ošklivý průjem. Vzali jsme ho tedy k vyšebrodskému veterináři. "Je strašně zbědovanej," pravil ten dobrý muž, když Myšáka vyšetřil. "Nevím, zda to přežije, je to tak padesát na padesát, ale jestli chcete, dám vám pro něho antibiotika." Bez zaváhání jsme souhlasili. Myšák dostal první dávku v injekci, plato antibiotik, další plato prášků na úpravu zažívání a já jsem byla chudší o pětikilo. Cestou do mlýna jsme se s Káťou a se Zdeňkem domluvili, že si Myšáka vezmeme do Prahy. Přes léto, kdy je mlýn obydlený, by přežil, potom by ale neměl šanci. "Ty ses zbláznila!" zvolal můj choť, když jsem ho seznámila s naším rozhodnutím. "Sere kudy chodí, není jistota, jestli to vůbec přežije a ty ho chceš do bytu! Rozhodni se, buď já a nebo kocour!" "Tak sedni na kolo a můžeš vyrazit za maminkou do Mariánek," odvětila jsem klidně, "odtud to máš blíž než z Prahy..." Jíra se zatvářil uraženě a mumlal si pod vousy něco o tom, jakou že to před téměř třiceti lety udělal blbost, když si mne vzal. O pár dní později, když byla Myšákova stolice kapku tužší, avšak musel už po několikáté absolvovat vodní lázeň, neboť neustále průjmoval, Jirka připustil, že nechá kocoura nastoupit do auta. "Ale necháme ho v nejbližším útulku," prohlásil tvrdě, "do bytu mi nesmí!" "Tak se budeš muset odstěhovat," opáčila jsem. "Navíc už ho učíme na písek, než pojedeme domů, zmákne to." Moc jsem tomu ale nevěřila. Myšák sice na krabici s pískem párkrát doběhnul, jenomže většinou se zbavil řídké stolice zrovna tam, kde ho nutkání zastihlo... Pak musela nastoupit jedna pracovnice z úklidové čety "Yfča & Kačaba" a nepořádek uklidit. V sobotu, pár hodin před odjezdem do Prahy, jsme konečně mohli jásat. Antibiotika zabrala. Myšák vytlačil něco, co už se dalo nazvat téměř standardním bobkem, a zanechal to ve svém provizorním záchodku. "Tak dobře, vezmeme si ho s sebou," rezignoval Jíra, "ale jakmile bude doma dělat bordel, jde pryč a vy s ním!" Cestu absolvoval Myšák částečně na klíně Káti, chvílemi spal v papírové krabici, kde měl i misku s pískem. Během cesty na ni bez problémů chodil. Doma jsme vyhodili z předsíně koberec a udělali jsme tam Myšákovi provizorní pelíšek s jídelnou. V neděli jsme mu koupili misky na žrádlo, pořádný kočičí záchod a drahou (snad tudíž i kvalitní) stravu. Spočítala jsem si, že jsme do našeho mimina vrazili už víc jak dva tisíce. Skoro polovinu přitom věnovala Kačabka z peněz, které si vydělala na brigádě. Jsem však přesvědčená, že tentokrát jsme investovali dobře. Myšák včera dobral antibiotika a je už naštěstí v pořádku. Dobře baští a zahojil se mu už i opruzený zadeček. Pokud zrovna nespí, hraje si a nebo někde číhá. Pak vyrazí a "uloví" si nás. I když běhá po celém bytě, neudělal zatím nikde loužičku, natož pak bobek – znečišťuje enem svoje zánovní WC. Když jsme ho ve středu vzali s sebou do loděnice, běžel se vyčůrat na hromádku písku, která tam zbyla po stavebních úpravách klubovny. Po návratu domů utíkal na svůj záchod a vypotil tam hromádku, za niž by se nemusel stydět ani dospělý kocour. Nemusím snad zdůrazňovat, že se stal Myšák Jiříkovým oblíbencem. Inu, není divu. Má rád stejnou značku piva... ;o)
Navíc bude Myšák nejspíš umělecky nadaný... 
... na jeho bobku je znát, že je estét... |
|
Názory čtenářů |
11.08.2007 13:15
Cekanka_ucekana
|
a asi i krávy :-( |
11.08.2007 15:47
Yfča
|
Cekanka_ucekana napsal(a): stanislav napsal(a): mně nějak furt přijde mít v bytě zvíře zvrácený, i když kočky jsou hezký. tak nějak spíš na venkově bych to bral, nebo je divný, že se mi neekluje zoo, ale docela se mi ekluje ta fotka toho hovna. já taky pořád nerozumim trý domestikaci, myslim, že zvířata maj lítat v lese a když ne, tak bejt aspoň tam, kde budou mít dost pohybu a sem tam si zalověj :-) svoje koťátko Elsu, jsem učila, že si každou granuli musí ulovit a doufala jsem, že jednou bude lovit myši .-))))) teď přemejšlim o kočce, ale přemejšlim, protože se mi furt nezdá, že by se tomu zvířeti líbilo, kdyby bylo celý dny samo doma :-( je fakt, že tady by šla vypustit ven, že by se sama oknem, nebo balkónem mohla vrátit, ale toulavejch koček je tu už mraky...takže fakt nevim...i když Adélka by potřebovala sourozence Já bych si nikdy psa ani kočku nikdy do bytu nepořídila, ale s Myšákem to jinak nešlo. Kdybychom ho nechali na Šumavě, nepřežil by. Jenomže... kotě údajně spí 18 - 20 hodin denně, dospělá kočka cca 16 hodin. Já dělám doma, a tak má Myšák v podstatě 24 hodin denně parťáka. Když jsem u počítače, lehne si mi do klína nebo k nohám a chrní. Jakmile se zvednu, probudí se a začne si hrát. Nebo za mnou chodí jako pejsek. Dnes se konečně přestal bát naší potkanky Šíny, právě spolu blbnou v předsíni. Je zajímavé, že když si nás Myšák loví, tak občas vytáhne drápky a okusuje nás. K Šíně je (alespoň prozatím) mnohem šetrnější, dokonce jí dovolí, aby mu z misky kradla granule... Zjistila jsem, že když musím pryč, Myšák nejspíš zaleze do pelechu a chrní. Když jedeme do loděnice, jede samozřejmě s námi. I když tam má možnost volného pohybu, máme ho neustále za zadkem... Jako by měl strach, že o svoji novou smečku přijde. Ségra chová kočky asi třicet let a tvrdí, že kočka bez problémů (pokud má vodu a jídlo) vydrží doma sama třeba i týden. V každém případě je Myšák člen rodiny a bude tudíž s námi všude cestovat. Je nám jasný, že se musíme přizpůsobit kocourovi (nikoli kocour nám)... |
11.08.2007 16:30
Cekanka_ucekana
|
no jo, asi jo, asi to jde, ale já k tomu mám prostě sama za sebe odpor a i když ho mám, přemejšlim o kočce už hodně dlouho :-) |
11.08.2007 16:49
sokrates
|
jo :-) |
12.08.2007 10:28
Wiki
|
Cekanka_ucekana napsal(a): no jo, asi jo, asi to jde, ale já k tomu mám prostě sama za sebe odpor a i když ho mám, přemejšlim o kočce už hodně dlouho :-) kočka je bezva, a dvě kočky ještě víc .) |
12.08.2007 11:12
Cekanka_ucekana
|
Wiki napsal(a): Cekanka_ucekana napsal(a): no jo, asi jo, asi to jde, ale já k tomu mám prostě sama za sebe odpor a i když ho mám, přemejšlim o kočce už hodně dlouho :-) kočka je bezva, a dvě kočky ještě víc .) no ale bude to bezva i pro ty kočky??? já pak děsně trpim! pískomil nám běhal po bytě, protože jsme nesnesli, aby byl v kleci, křečky jsem dávala na noc do vany, aby se proběhli, co budu dělat s kočkou, aby byla šťastná? |
12.08.2007 11:46
Wiki
|
kočce ten byt stačí, zvykne si a bude šťastná, uvidíš, ale asi ji budeš muset nechat vykastrovat, jinak by chtěla pořád ven a měla bys koťata :) a kocouři si značkujou území, když nejsou vykastrovaný a to je velká zkouška tvé lásky .-))))
my jsme Báře zachránili život, nemohli jsme ji nehchat na chodníku, jiná volba nebyla a u Kocoura taky, byli by ho utratili, kdybychom si ho nevzali... |
12.08.2007 21:20
Katie
|
:o) |
13.08.2007 07:30
myšák
|
kocour a Myšák k tomu... bych se radši kamarádil s Šínou |
14.08.2007 13:02
Hester
|
"Tak sedni na kolo a můžeš vyrazit za maminkou do Mariánek,"
ty seš drsná osoba :-) |
14.08.2007 13:11
Yfča
|
Hester napsal(a): "Tak sedni na kolo a můžeš vyrazit za maminkou do Mariánek," ty seš drsná osoba :-) Po osmadvaceti letech manželství už mne něžnost kapku přešla... ;o)) |
18.08.2007 08:05
Lady
|
Jo, je to skvělí mít takovího kamaráda.Před 11 lety jsme si k dětem pořídili
kocourka.Domluvila nám to teta.
Už jen to vybírání, bylo divoký.Všechna koťata byla kouzelná a tak jsem to nechala na nich.
Které ke mě dojde, bude naše, teda my jeho.
Nejdříve se ke mě rozběhlo černé s bílou tlapičkou, ale v polovině cesty se zaseklo.
Tak máme Myšpece, celé jeho jméno je Myšpulín 1 Smraďoch Šipka Maumau.
Manžel prohlásil, že v žádném případě k nám nesmí do postele, že by ho lapl třikrát s ním zatočil a vyhodil s balkónu, ale nakonec když jsem ho donesla, měl po noční, kocourek byl akorát do dvou dlaní , já si ho dala na sebe a řekla, todle je páníček s tím musíš být zadobře, myšpec ze mě přelezl na páníčka, schoulil se mu pod krkem a i když páníček potřeboval nutně na WC tak se dvě hodiny ani nehnul a to jsme netušily, že takhle malé koťátko už má svrab, takže jsme s ním zažily mnohá dobrodružství.
Už je s náma 11 let a je to nádherný kocour i když vykastrovaný.
Jeho královská chůze a hebonký kožíšek.
Mějte se hezky.
j |
18.08.2007 12:24
Yfča
|
Lady napsal(a): Jo, je to skvělí mít takovího kamaráda.Před 11 lety jsme si k dětem pořídili kocourka.Domluvila nám to teta. Už jen to vybírání, bylo divoký.Všechna koťata byla kouzelná a tak jsem to nechala na nich. Které ke mě dojde, bude naše, teda my jeho. Nejdříve se ke mě rozběhlo černé s bílou tlapičkou, ale v polovině cesty se zaseklo. Tak máme Myšpece, celé jeho jméno je Myšpulín 1 Smraďoch Šipka Maumau. Manžel prohlásil, že v žádném případě k nám nesmí do postele, že by ho lapl třikrát s ním zatočil a vyhodil s balkónu, ale nakonec když jsem ho donesla, měl po noční, kocourek byl akorát do dvou dlaní , já si ho dala na sebe a řekla, todle je páníček s tím musíš být zadobře, myšpec ze mě přelezl na páníčka, schoulil se mu pod krkem a i když páníček potřeboval nutně na WC tak se dvě hodiny ani nehnul a to jsme netušily, že takhle malé koťátko už má svrab, takže jsme s ním zažily mnohá dobrodružství. Už je s náma 11 let a je to nádherný kocour i když vykastrovaný. Jeho královská chůze a hebonký kožíšek. Mějte se hezky. j S ušním svrabem jsme také svedli úspěšný boj... ;o) |
18.08.2007 19:02
Lady
|
Nejsou ty kočky , kocouři užasný, ale vlastně každé zvíře , které zachráníte Vám to mnohonásobně vrátí zpět. |
19.08.2007 12:03
Yfča
|
Lady napsal(a): Nejsou ty kočky , kocouři užasný, ale vlastně každé zvíře , které zachráníte Vám to mnohonásobně vrátí zpět. Přiznám se, že kdybychom zbědovaného Myšáka nenašli a on si nás neadoptoval, nikdy bychom doma kočku neměli (přestože na venkově, kde teď bydlí maminka, máme kočku pořád). Myšák je náš mazlík, už mi začíná být divné, proč máme kočku doma až teď... :o) |
20.08.2007 15:41
Humble
|
:o) |
22.08.2007 12:17
Burlev
|
jak tak čtu disk. - některé ženské jsou mazlivé jako ti kocouři.. :) |
28.08.2007 08:28
Lady
|
Líbí se mi jejich grácie s jakou chodí, prostě, když se řekne je to kočka,
tak to je vždycky poklona.
A musím říci ač můj manžel
na našeho myšpece nadává, bez něho by to nebylo ono.
Je to prostě poklad. |
22.09.2007 20:51
Vilda
|
Udělali jste dobrej skutek. Uvidíš, že se vám za to ten kocour odvděčí. Nalezenci jsou nejlepší. :-) |
17.01.2008 13:39
Anna
|
*** |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|