Vaše díla  Vaše sbírky  Avíza  Názory  Vámi hodnocená díla  Vaše názory  Historie  Oblíbení autoři  Vaše stránka 

Dílo #41431
Autor:Jelizaveta
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Výkřik do tmy
Zóna:Jasoň
Datum publikace:28.07.2007 02:46
Počet návštěv:2076
Počet názorů:10
Hodnocení:4 1 1 3 2

Prázdná.
K čertu se vším! A nemyslete si, rozhodně se nesnížím k tomu patosu, který slýchávám v mnoha písničkách.. „I cry for you on the kitchen floor!“… ne, já si to udělám pohodlně, lehnu si hezky do postele a až pak…. Se spustí ten hroznej proud, proud, který nám to odnáší, tu naší velkou lásku, že! Velkou lásku, na jejímž konci byl mrtvý zárodek života dalšího. Jak jsem mohla říct života? Prostě ke konci tu bylo mrtvé dítě. Moje esterka, nebo můj Ondrášek. Nemůžu to snést. Tu myšlenku, jaká by asi byla a po kom… doufám, že ne po tobě, kdybys jí milostivě dovolil se narodit. Nenávidím tě víc než si dovedeš představit, my jsme mohli mít doma něco tak… čistého a nevinnýho, představ si, že by nám tu ťapkaly ty jeho nožičky.. po pokoji, po kuchyni, všude by tu cupital a byl by náš!
Slyším okolo sebe spoustu hlasů a jsem cela rozechvělá. Nechce se mi nic.
udělala jsem si vysněnou vysokou a pak? Pak jsem ho potkala, úspěšného manažera, který…kdyby na mě snad jen ukázal prstem, tak jdu. Takové charisma ten holomek měl, to jo. A já se zbláznila. Jo, myslela jsem , že šílím láskou A ŽE JE TO KRÁSNÝ,ale jo, třeba bylo, ale teš už není. Teď si připadám jako opravdový chudák. „Podívej se, co všechno máš!“. Podívala jsem se a… nic, nic doprdele nemám, mám jenom despotu, který mě drží doma, v tom svým zasranym luxusním baráku, vydělává miliony, kupuje mi tuny hadrů, bere mě všemožně, ale jen s ním! Musí me mít pořád na očích. Proto ta klec?
A teď… teď jsem tak prázdná, že už nikdy nebudu víc. Jedinou věc jsem chtěla, když už jsem slevila z veškerých požadavků (jakože třeba budu moct chodit ven se známými). Já ho tak chtěla a on řekl: „Ne, dítě by mohlo zarazit můj pracovní růst.“ Pominu-li to, že o dítě bych se starala já a jeho k ničemu nepotřebovala, to bych si ohlídala opravdu brilantně…. Ach, škoda to sem psát.
Potrat!! Už ve mně bylo, to moje vysněné, maličké…. Ale samozřejmě pán tvorstva si přál potrat.
Lejte do mě všechny vaše negativní emoce, nebo něco, co prostě v sobě už nechcete mít. Lijte!! K čemu bych tu pak jinak byla? Prázdná nádoba.
A vy, hlasy, zmlkněte, já už radu nepotřebuju. Je to jasné.

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Jelizaveta', 28.07.2007 02:46.

Názory čtenářů
28.07.2007 09:34
Katie
28.07.2007 09:59
sokrates
hm, a muselas? - jestli je to teda ze života

jinak slušný
28.07.2007 11:03
snek
" Potrat!! Už ve mně bylo, to moje vysněné, maličké…. Ale samozřejmě pán tvorstva si přál potrat."

rozhodnutí je ale vždy na ženě... hnus
28.07.2007 12:41
Rubik-On
nelíbí se mi to napsaný
28.07.2007 14:20
_-.-_
chtělo by to po sobě ještě přečíst a opravit přeťuky
28.07.2007 14:32
Mario Czerney

omlouvám se, nedočetl jsem to
28.07.2007 16:34
vittorijo
jako tvorba se mi to vůbec ale fakt vůbec nelíbí.. a nebudu hodnotit myšlenky nebo snad věci keré v tom byli popsány..
28.07.2007 16:36
Cekanka_ucekana
zpověď hloupý slepice
28.07.2007 17:29
Aglája
Ne-e. Nesouhlasím ani s názory ani s kvalitou textu. Navíc fůra gramatických chyb...A ufňukaná baba, která si neprosadí svoje... něco tak zásadního...to fakt nesnáším.
28.07.2007 20:35
_-.-_
Mario Czerney napsal(a):

omlouvám se, nedočetl jsem to

už od nadpisu jasný Miroslav138

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)