*
jsem to já?

jsem to já místnost
jsem to já dům

čekám na znovuzrození
nepamatuji si
jestli jsem zemřel
pokud ano
okamžitě jsem se s tím smířil

ulpívám na souvislostech
miluji celistvost                                 
nedokážu vztyčit jedinou bariéru
proč také
jsem úplně bezbranný
a v tom 
spočívá moje dokonalost

ze zvědavosti se snažím vztáhnout                                      
k noži                                                                        
k okoralému chlebu                                                 

nebo snad měl bych
rovnou k tělu?

*
je to past?
je to člověk?

dostal jsem dospělé tělo
které se musí vše naučit
od začátku

ale
jak se mohu pohybovat
komunikovat
přemýšlet
abych nezměnil sám sebe
ničemu neublížil?

musí tu být ještě něco
skryté
v roji mušek

ach ano
začínám to chápat
bože
tak strašlivá hrůza –

*
*
to co bylo složené
je opět rozsypané

zprvu jsem nenávist nechápal
jenže pak
už ze své podstaty
jsem ji začal
nenávidět

křeč mi znetvořila tvář
dlouhé minuty jsem nevěděl
jestli s tím poznáním dokážu žít
a právě v tu chvíli
vznikl v domě nový člověk

řekl jsem
Já
myslel jsem
Já zrůda

toužil jsem
stát se houbou nebo mechem
ale mohl jsem pouze
zotvírat všechny dveře
světu                                                
dokořán
a snažit se napáchat
co nejmenší škody

když jsem vzal za první kliku
ozvala se exploze