Já z lásky v řekách rozpouštím ti Sonet,
srdce mé těmito verši snad bude méně bolet,
doufám že budeš jednou svými zraky tyto řádky hladit,
chci za každou tvou chvíli vzletnou básní platit.

Já sonet z lásky maluji ti na nebe,
s horoucím srdcem pomýšlím jen na tebe,
tvá blízkost převzácnou je mi náručí,
rád skloním hlavu ve tvém něžném područí.

Z lásky svůj sonet tepu ve vzduchu,
já klesám, stoupám, klesám, na duchu.
Mne city vlastní mrazí středem páteře,

vzpomínám na tvé rety, paže, kadeře.
Já z lásky kreslím sonet kdekoli,
věz že srdce mé se často, často rozbolí.