Dílo #4067 |
Autor: | silent |
Datum publikace: | 08.03.2004 14:57 |
Počet návštěv: | 1599 |
Počet názorů: | 12 |
Hodnocení: | 11 |
autoportrét II |
ta poušť
tak hebká na dotyk
a uvnitř zrnek
číhavá smrt
krystalky smíchu
čekající na znovuzrození
místo, kde vyprahlé studny pláčí
žízní
ta poušť
zrnko přání
v natažené dlani
plná příběhů a bolestí
hledající karavanu odpuštění
ta poušť
co o nocích
sama sebou větrem listuje
věčné ticho pod ztemnělou oblohou
ze sestřiček – zrnek písku |
|
Názory čtenářů |
08.03.2004 15:05
Charlien
|
tak tahle jo...*
silné... |
08.03.2004 15:10
Marthin
|
Dobré.. |
08.03.2004 15:13
Albireo
|
Ta báseň podle mne vůbec silent není - zdá se mi, jako by skoro křičela.
*
Albi**Reo
|
08.03.2004 15:24
Delphy
|
trochu do kruhu, ano, i hlasitá, nicméně má dobrý výraz, jako celek líbí..
*.* |
08.03.2004 16:40
kalais
|
docela až na přezrnění |
08.03.2004 16:46
Stevenson
|
*T |
09.03.2004 09:08
Diotima
|
za závěr***(pokorný!) |
12.03.2004 05:13
nasssau
|
pozapomeň trochu na umění, a bude to lepší |
29.03.2004 11:16
guy
|
*** |
25.04.2004 13:08
silent
|
kalais: máš pravdu, s přezrněním... co ale čekat na poušti :-)) |
18.08.2005 11:45
Hester
|
* |
21.08.2006 22:54
rire
|
zkusím
... slyším v ní hudbu
zkusím jí dát tvar
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|