Dílo #40649 |
Autor: | Anv |
Datum publikace: | 25.06.2007 15:15 |
Počet návštěv: | 1128 |
Počet názorů: | 5 |
Hodnocení: | 4 1 |
popel |
Cesta se skutálela z kopce a švihla sebou na zem mezi louže. Zakopla jsem jí o nárt a odřela si o ni dlaně. Zvedla jsem se a šla od louže k louži, ale pořád jsem se koutkem oka dívala po cestě, aby mi nikam neutekla. Znám ji. Když po ní nikdo nejde...
Jedna louže byla černá, druhá šedá a ve třetí se bíle odrážely mraky. Chtěla jsem se v ní na sebe podívat, ale když jsem k ní přišla, přestala odrážet a najednou v ní plavala připálená sova. Nemá létat tak vysoko, hloupá. A už vůbec ne ve dne. Skočila jsem do jedné louže, do druhé, sovu jsem chytla za křídlo a vrátila jsem se k cestě. |
|
Názory čtenářů |
25.06.2007 15:22
muclicka
|
))..jo..stává se, že sebe krok po kroku poznáváme a chtěli by jsme jinak.. |
25.06.2007 21:16
sokrates
|
furt říkám že chlastat se nemá... |
25.06.2007 23:27
plyšová sova
|
připálená sova - no to jsou mi věci |
26.06.2007 15:54
olga
|
fajn |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|