tma obléká si prsteny ze zářících nov maskarou obtahuje řasy továrních plotů
zahání nejistotu podpatky klape láme kordy slov
a někdy zapláče jak o kov skřípe kov když rozčesává svoje hvězdné vlasy
otevři oči člověče a viz ten kolotoč tma jako inkoust odteče
a zbyde jenom Proč
|