Dílo #39703
Autor:Cocteau
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Výkřik do tmy
Zóna:Jasoň
Datum publikace:27.05.2007 17:36
Počet návštěv:1157
Počet názorů:8
Hodnocení:4

Prolog
Zabte mě, neboť nevím co to je. Na vlnách štěstí stvořím si tohle. Hm.. Asi ještě pozůstatky z minulosti.. Tak nečekaně a rychle to ze mě vypadlo.. fuuuj, ještě že už je to pryč!
Linka notová
A pak přišlo zklamání.
Poslední dech
mi stékal po stehnech.

A sál.

Vědomí pocitů přidrzle ovíval.
Linul se po hrudníku,
když z očí svítily
jiskřičky šibalské,
jenž ve mně sílily.
Však stále přetrvává
ta chmurná nálada
v srdci, co mdle už tepe,
tvá píseň uvadá.

Uteče.
Poznáš ji.
Sám sis ji ukoval.
Jsem linka notová,
již jsi tak miloval!

Názory čtenářů
27.05.2007 17:40
Camus
27.05.2007 18:51
lipetka
*
27.05.2007 18:52
lipetka
pardon mělo tam být jiné hodnocení jako potěšilo omluva :-)
27.05.2007 18:54
lipetka
27.05.2007 19:05
sokrates
moc nerozumím, ale tak nějak líbí...
30.05.2007 16:37
random_night
je to děs... jediné, co na tom stojí za to, je

Poslední dech
mi stékal po stehnech.
01.06.2007 16:20
Cocteau
si piš! ;D
31.10.2008 13:37
engelmar
Docela milá.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)