Na břehu jezera, kde vrby na hladinu stíní,

tam kvete rákosí, rozeklané vřesy a zelené jíní.

Slunce v létě na vodu, jak na zrcadlo, dopadá

a listí barevné, co v hlubině se shlíží, na podzim hrdě opadá.

V zimě pak, jezero je pokryté, běloskvoucím ledem,

to čaj si raděj doma vychutnám, s pravým včelím medem.

Na jaře, když ledy roztají a rozčeří se hladina.

To chodím na břeh jezera, jeho krása zajímá mě jediná.

Jasný západ slunce nad hrází,

kde milenci se ladně prochází,

mě naplňuje touhou malovat a psát,

na malíře, básníka s mými sny si hrát.

Když první hvězdy v zrcadle se odráží,

šťastný člověk, co po setmění se sem odváží.

To tajemné ticho a nekončící klid,

přivábí sem, každou noc, romantický lid.