Vaše díla  Vaše sbírky  Avíza  Názory  Vámi hodnocená díla  Vaše názory  Historie  Oblíbení autoři  Vaše stránka 

Dílo #3901
Autor:kmínek
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:03.03.2004 13:44
Počet návštěv:254
Počet názorů:4
Hodnocení:2

Prolog
Rozbít zrcadlo dokázat odhalit sebe
v malých kouscích střepů
projít tichem inkoustových slov
a vpustit myšlenky do světel volnosti.
Sonet tichých světel
Vstoupím do pavučin tušeného dechu
nabírám vodu do křižovatek cest
z drobných střepů ticha skládám srdce
křehké jak z atlasu.

Druhá strana ticha smývá glaukom
se zátok tváří spící vyhaslosti
chce tě svléknout jak orchidej
přitáhni uzdu papíru.

Staženou báseň pověsím do řádků
dávno zmuchlaných vzpomínek
spících v koši.

Očima taháte za provaz
kameny polknou slova.
Slyším je dýchat.

Názory čtenářů
03.03.2004 14:25
Smykač
"srdce křehké jak z atlasu"
a
"svléknout jak orchidej "
Jsou podle mne dosti laciné řádky. Zbytek je dobrý.
03.03.2004 14:39
KayTee
*
03.03.2004 15:34
Diotima
Hezký! a a a že ty máš rád koně (v téměř každé básni máš něco
z koňácké terminologie - nebo - už v první básni, kterou jsi tu uveřejnil,
jsi psal o rytířích - jsi byl rytířem, potulným trubadůrem,.....:-) )
04.03.2004 13:44
kmínek
no v minulém životě jsme byl čarodějnicí a svou moc léčit dotekem jsme zneužil pro sebe a tak jsme tu zpět abych to napravil:o)))
no nějak se mi to nedaří,zatím hledám sám sebe,mám rád koně ještě jsem na něm nejel no snad to jednou doženu:o)))

přitáhni uzdu papíru

to mělo být spíš trochu pozlobení za to svlékání:o)))

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)