| Dílo #38992 |
|---|
| Autor: | marvec |
| Datum publikace: | 04.05.2007 22:08 |
| Počet návštěv: | 1103 |
| Počet názorů: | 9 |
| Hodnocení: | 4 4 2 |
| Prolog |
|---|
|
| Můj kamarád |
Mám jednoho kamaráda. Teda ne přesně jednoho. Jistě, že jich mám víc. Jenže tenhle příběh je jen o jednom z nich. Takže ten kamarád si takhle sedí doma na zadku a hledí si svého. Vlastně cizího, protože čte povídky na Liteře u svého počítače. Cizí povídky. Moje, vaše, prostě všechny, co tu jsou. A říká si, že ho to nechává klidným. Naivně se domnívá, že se mu nemůže nic stát, že ho žádná povídka nijak nerozhodí a ani nijak neovlivní. To ovšem ještě netušil, že se ocitne tady v té mojí povídce. A já jsem teď ten, kdo rozhoduje o všem. Jsem všeobjímající a trvám na věky věků až do konce světa a času. Nebo přinejmenším do konce povídky. Zvažuji, jestli mám svoji nově nabytou moc využít ke konání dobra, nebo zla.
Můžu být naprosto hodný - Můj kamarád si dočetl povídky. Ty vaše i moje. Zhasl stolní lampičku a usnul klidným spánkem.
Můžu být dobrý, ale zároveň trochu škodolibý: Můj kamarád se nadechl a praskla mu guma u spoďárů. Naštěstí sedí, takže se nic vážnějšího nestalo.
Můžu být velmi škodolibý: Světlo v místnosti přilákalo pootevřeným oknem brouka, můru a komára. Můj kamarád skáče po pokoji a ne a ne chytit můru. Brouk mu nepříjemě bzučí kolem ucha a komár, o kterém doposud nevěděl, ho právě štípl do ruky.
Nakonec bych mohl být i tak zlý, až by mému kamarádovi vyskákaly na čele krůpěje potu. To se ale kamarádům nedělá, aby při jejich pokojném sezení u počítače začalo v novém krásném monitoru najednou podezřele prskat a vrčet. Najednou to udělalo lup, z mřížky na horní straně monitoru se vyvalil obláček kouře, obrazovka zhasla a monitor se odebral do věčných lovišť...
|
|
| Epilog |
|
Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'marvec', 01.11.2012 11:33.
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|
Adin Mandl 
muclicka 
stanislav 
Mori