Dílo #38806
Autor:mánička
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Výkřik do tmy
Zóna:Jasoň
Datum publikace:26.04.2007 21:03
Počet návštěv:1040
Počet názorů:2
Hodnocení:1

Prolog
když naděje má naději...
Pracovitost naděje .... je až pošetilá
Mojí duši vetchou, neduživou drží při životě jen... nedefinovatelný pocit samostatných myšlenek. Nevyčerpatelná únava směje se mi do očí, bezútěšně, tiše, zrádně.... Pracovitost naděje, je až pošetilá v pracovní směně s lhostejností, posměchem a vnitropodnikovou láskou. Neuváženost slov.............. Tvých! můj cit je zločinná ohavnost? Když udáváš mě na policejní stanici. Pak spoutáš mě pouty nejistoty, zahodíš klíč a neformálně odcházíš.

Názory čtenářů
27.04.2007 03:48
muclicka
.
27.04.2007 12:58
Lan
Není mi to blízké, ale zajímavé vrstvení příbuzných a kontrastních slov, možná by to chtělo důraznější vyůstění

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)