| Prolog |
|---|
|
| Můj literární debut: PEXESO |
Je to tady! Konstans má svou vlastní knihu... a ráda by vám ji tady představila... :-) Je to román - příběh (můj tak oblíbený) táty a dcery, který se odehrává kdesi uprostřed obchodního domu v Mladé Boleslavi... každý vypráví svou kapitolu, svůj život, svůj pohled na věc.. tátovi se možná se budete smát, ale možná k smíchu spíše ona...
Přeji vám, aby se vám kniha líbila, jestliže si ji koupíte. A bude-li chtít - napište mi k ní, zda se vám líbila, nelíbila, zda jste byli znechuceni či naopak potěšení... budu ráda! :-)
...a ... vám všem nadšeným povídkářům - jde to! Sice to chvíli trvá, ale jde to! (A to se ani nemusíte vyspat s nakladatelem:-)
Tady vám představuji první kapitolu...
RADY JSOU NA NIC - NÁSLEDUJTE INSTINKT.
1.
Něco se stalo.
Na střeše obchodního domu vůbec nefoukal vítr, i když jsem jasně viděl lidi tam dole pod sebou, jak jim vlají vlasy i poloprázdné igelitky s nákupem. Obrat asi opravdu klesal, ale jasně jsem si toho všiml až tady. Také jich tam chodilo daleko míň a košíky stály pečlivě seřazené v lajně v budkách na parkovišti. Ještě pár lety bych řekl, že to tak mám rád. Už i auta měla kde zaparkovat... Tak takhle vypadá konec?
2.
Zůstaly mi v rukou vlasy. Dva chomáče našedivělých chlupů, stejně tak, jako když vyčesáváte kartáčem starého psa. Dlouhá ručička hodin na stěně nového domu šla najednou nějak pomalu, jako bych si měl ještě začít užívat. Třeba to všechno mělo nějaký zvláštní význam. Zapnul jsem si televizi.
Reklama na jogurt s celými kousky ovoce, který vrací chuť do života. Pilulky, se kterými nezestárnete. Kalhotky, které neprosáknou ani kapičku vaší neposedné moči. Gingko biloba na lepší paměť a nové lifestylové magazíny pro mou jedinou dceru, aby věděla jak zdravě hubnout.
Nehnutě jsem poslouchal plazmovou televizi visící na stěně hned vedle toho nábytku vyrobeného někde uprostřed černého kontinentu a se zaujetím pozoroval chomáče vlasů, které už se mnou nechtěly být. Co mi upadne příště?
3.
Kdysi, když mi ještě nevypadávaly jen tak vlasy, jsem rád chodil do kina, abych mohl sledovat dvacetipětiminutový blok reklam. Bylo to jediné místo, kde se daly sledovat reakce lidí na reklamu, aniž by se za to musely platit nehorázné sumy koláčkovým agenturám - rozumějte těm, kteří se se živí průzkumem veřejného mínění, ale jinak nedělají vlastně nic jiného, než sledují kolemjdoucí.
Chodil jsem rád a vždy přesně na začátky filmů, které jsem nikdy neviděl ani začínat. Ale byl jsem nesmírně překvapený, když jsem jednou zažil diváky v kině tleskat u reklamy na slepé lidi. Ano, správně. Neexistuje nic, na co se nedá natočit reklama. Čím divnější zadání, tím více prostoru pro kreativce a jejich vyjádření. Kdo si dnes vzpomene na strýčka Boba, který motivoval americké chlapce vstoupit do války ve Vietnamu?
I Pepek námořník je vlastně jen dobře udělaný reklamní shot (a mimo jiné jedna z prvních klamavých reklam) na špenát, kterého se tehdy urodilo příliš mnoho...
4.
Na nohou jsem začínal počítat skvrny, které se určitě za pár let budou jmenovat stařecké. Nehty na rukou už nebyly jen nehty, ale ošklivé kusy divně zabarvené rohoviny. Byly staré, ošoupané a nažloutlé od věčného přepočítávání hotovosti. Chlupy v nose jsem stříhal naposledy včera, ale už dnes jsem je cítil růst. Varlata tížila zemská gravitace a nemohl to omluvit ani pohled zeshora. Zrcadlo nikdy nelže. Z chytrého zdravého muže v nejlepších letech se stávala prázdná klec na mladé prsaté blondýnky.
5.
"Dobré zboží se prodá samo," říkají někteří všeználkové, kteří nemají na to kupovat si věci z televizní reklamy. Není to pravda. Zboží jako zboží. Rozhoduje pohodlnost. Kdo chce zdánlivě ušetřit, pročítá se tisíci etiket a hledá stejné složení u krému za sto nebo dva tisíce korun. Kdo chce ušetřit svůj čas, koupí to, co zná - ať už z televize, či z tištěné reklamy. Kdo chce skutečně ušetřit, neleze vůbec do krámu, protože (obrovský objev třetího tisíciletí!) to není vůbec důležité! Jak se živili lidé před stovkami, tisíci, miliony let? Četli letáky ze schránek, čuměli na bednu a váhali mezi Lidlem a Penny? Která agentura to ví?
6.
Vstal jsem, abych se zbavil chomáče vlasů. Vhodil jsem je do záchodu a spláchnul. Když jsem se otočil, abych si umyl od toho hnusu ruce, spatřil jsem na zrcadle vzkaz od ní: Nečekej na mě. A.
"Skoncujte s vlastní nespokojeností!" vykřikl stereofonní hlas ze všech čtyřech koutů tohoto pokoje, i když to byla jen televize. Poslechnul jsem a otevřel šuplík s pistolí, na kterou žádná reklama nikdy neexistovala. Už jsem nepřemýšlel proč.
Kolik lidí jsem sám ve svém životě nebo svým stylem života nechtěně zabil? Jen na krátkou chvíli jsem si uvědomil svou ohromnou zvědavost na to, jestli mi někdo tam dole pustí můj život natočený na videu, nebo jen - bez obrazu - jestli někdo tam dole vede moje účetnictví:
Nepomohl: 12 356x
Lhal: 42 890x
Zabil nechtěně: 57x (1982 - cyklista mezi Kochánkami a Předměřicemi nad Jizerou, 1984 - nešťastná láska, 1984 - nadřízenému způsobil smrtelný infarkt, 1989 - nepomohl člověku v nouzi a ujel, 1992 - 3x prodal prošlou majonézu s listeriózou, 1x potrat ženy, kterou nemiloval, 1997 - 12x včas neotevřel včas dveře atd.)
Zabil chtěně: 1x
...
Snědl jsem jogurt s celými kousky ovoce, který má vracet chuť do života, vypil jednoho lahváče, abych se necítil v tom prostoru tak sám, a oholil se. Voda po holení mi slibovala radost ze žen, které se o mě budou najednou prát. Posledním pokusem byla pilule gingko biloba, abych si vzpomněl na důvod, proč tohle vlastně dělám. S překvapením jsem zjistil, že nic z toho nepomáhá.
Padl výstřel, který až tak nikomu nepomohl, neublížil, ale hlavně nikoho nevzbudil. A na ostatním už nezáleží.
Konstans
|
|
| Epilog |
|
Počet úprav: 3, naposledy upravil(a) 'Konstantinidisová', 01.04.2007 20:12.
| Názory čtenářů |
03.04.2007 21:52
 Wiki
|
gratulace :-)! |
04.04.2007 09:53
 Danny
|
rovněž gratuluji, konstáns :) |
04.04.2007 10:08
 stanislav
|
obálka ani neni tak hnusná, jak má Zítko ve zvyku nechati si dělati. knihu jsem ale ještě čísti si neodvážil. pohled na svět očima mladé ženy by možná pro mě mohl být velmi zneklidňující či tak nějak. |
04.04.2007 10:19
 myšák
|
gratuluji a ukládám do paměti... |
04.04.2007 11:16
 Konstantinidisová
|
stanislav napsal(a): obálka ani neni tak hnusná, jak má Zítko ve zvyku nechati si dělati. knihu jsem ale ještě čísti si neodvážil. pohled na svět očima mladé ženy by možná pro mě mohl být velmi zneklidňující či tak nějak.
přeju příjemné počtení a doufám, že uslyším nějaké reakce (všechny!) |
04.04.2007 12:07
 Wopi
|
uslyšíš (nebo uvidíš) |
04.04.2007 12:09
Konstantinidisová
|
Wopi napsal(a): uslyšíš (nebo uvidíš) |
05.04.2007 22:26
Bix
|
Aj ja sa pripájam k jasaniu a gratulujem :) |
06.04.2007 10:17
kalais
|
ten křest byl velice ale velice ujetý:)))asi proto se mi tam tolik líbilo, ovšem novináři jednoho nejmenovaného bulváru snědli celý raut dřív než jsem se k němu stačila prorvat:)))ještěže nepili to víno:)
a ke knize - no kniha je dobrá ne?:)
a autorce to pekelnbě slušelo - chtělo by to ilustrační fotky!
|
06.04.2007 10:45
kastel
|
ať se líbí... |
09.04.2007 10:31
prokleti
|
tož gratulka |
09.04.2007 18:16
 xicht
|
gratuluju! |
12.04.2007 23:09
Cekanka_ucekana
|
čoveče, já se taky s nikym nemusela vyspat a docela mě to mrzí :-))))) tak já si ji koupim, ať vyděláváš, slečno spisovatelko :-) Pexeso si snad i zapamatuju :-) a gratulka :-) |
13.04.2007 21:26
xicht
|
Ceky, dneska jsem stal v knize a mel okno... to Pexeso zas tak snadny neni... aspon pro sklerotiky jako jsem ja. |
13.04.2007 21:29
Cekanka_ucekana
|
xicht napsal(a): Ceky, dneska jsem stal v knize a mel okno... to Pexeso zas tak snadny neni... aspon pro sklerotiky jako jsem ja.
(napiš si to na dlaň) |
15.04.2007 12:29
Monty
|
xicht napsal(a): Ceky, dneska jsem stal v knize a mel okno... to Pexeso zas tak snadny neni... aspon pro sklerotiky jako jsem ja.
Když se budeš v knihkupectví pekelně soustředit, měl by sis vzpomenout. :o) |
15.04.2007 16:53
xicht
|
Dekuji vam, damy, ted si uz urcite vzpomenu :-D. |
18.04.2007 20:13
sokrates
|
Nakladatel: Cz Books, s.r.o. (nemusí se s ním spát:-)
viz Monty - já se svou nakladatelkou taky nemusím spát, činím tak z čiročiré rozkoše. O nějakým musu, nemůže být ani řeč... :-)))
I tak, GRATULUJI.
|
23.04.2007 16:16
tulák_Jarda
|
přeju dobrej prodej dotisku
|
23.04.2007 20:17
 Vích
|
tož blahopřeju, vypadá to mnohoslibně :) |
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|