Dílo #38010 |
Autor: | jindra |
Datum publikace: | 31.03.2007 16:10 |
Počet návštěv: | 1513 |
Počet názorů: | 5 |
Hodnocení: | 3 3 |
Prolog |
|
Jako na stránkách zavřených knih |
Větroplašnická... voníš... ... pokaždé jako někdo jiný (copak se mi nikdy neomrzíš?!) a to mrazí jako ta divoká rána,kdy i kafe stydne před probuzením a jediným způsobem jak přežít den zdá se choulení v peřináči (slyšíš? fousy si rozedřu kolena!) Kéž bych ti svěřil dřív, že tam na tebe nemůžou a ty se nestala secesním plakátem (představuju si, že jsem si tvými motivy polepil stěny azylu)
/pobrukoval si, než přede mnou začal utíkat snažil jsem se ho neztratit, ale za pískoviště jsem se ho následovat neodvážil/
toužil jsem být ornamenty na těle Té... (mluvit o tobě v zájmenech je snazší) ... zahrnul bych ji ve zlatých kudrlinkách Orodoval jsem: než se rozejdem na světloplachost tmy! (chtěla jsi vědět proč už nám dny nezačínají ránem) |
|
Epilog |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'jindra', 29.12.2008 00:40.
Názory čtenářů |
31.03.2007 17:02
muclicka
|
***máš talent...safra |
31.03.2007 21:04
Raimund Jezu
|
Taky bych si hodil hrbem. |
31.03.2007 21:50
so elfish
|
čoveče... |
31.03.2007 23:56
čmára
|
...ale jinak jsi docela mlčoch, co...?* |
01.04.2007 08:13
Dominika |
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|