Dílo #37987
Autor:Clarky
Druh: Denní (s)potřeba
Kategorie:Próza/Úvaha
Zóna:Jasoň
Datum publikace:30.03.2007 23:32
Počet návštěv:625
Počet názorů:7
Hodnocení:

Prolog
by Clarky ..
Ne, zapomněla jsem.

Znáte ten pocit, když někoho strašně dlouho milujete, a myslíte si, že po tak dlouhé době o něm víte všechno a nic by Vás nemohlo překvapit? Tak dávejte pozor!

Také jsem si to myslela, už víc jak rok jsem s jedním klukem, je úžasné spolu prožívat všechny ty krásné neopakovatelné chvíle. Třeba když kráčíte ruku v ruce uprostřed lesa a držíte se ne proto, aby ostatní viděli, že jste spolu, ale aby vy sami jste si to uvědomili. Nebo když se rozhodujete jestli jít po levé nebo pravé straně. A nepočítám ty skvělé okamžiky, kdy tomu druhému snažíte dát všecho.. nejlépe nahá.(jooo ty jsou good)

Ano, ve vztahu jsou i okamžiky, chvíle, dny a týdny, které bych já i on nejradši vymazala, ale bez toho to nejde. Nemůžete přeci přistoupit, že se budete dívat na fotbal, když se vám chce na procházku k vodě. Nebo když chci šunkovou pizzu, tak si nebudu z Hawaii vyndavat ananas, protože na něj nemám chuť… nebo cestu, která má 200metrů, jdete hodinu a půl, protože jste stejně jako já hysteričtí a nároční. Nebo když mu do očí řeknete, že už s ním v životě nechcete být, že už vás nebaví. Přesně to jsem udělala, … taky máte ve vztahu pravidla? My ano, ale co když je jeden poruší? Má to i trest?... Jaký? Porušil. Řekla jsem. A pak mi bylo fajn, jenže když …

…asi tak o pár hodin později…

už jsem mu psala smsku, že ho nechci ztratit, co bych bez něj dělala. Vždyť on mi tam v slzách vyznával lásku, miluje mě,..Taky jste se někdy cítili jak blbci, jak nejvíce ponížení, ublížení..nedokážu to nahlas vyslovit. Protože ta ústa před pár hodinama vyslovila lež..miluju ho..

Po krizi následuje peripetie, že? Takové rozuzlení. Snad se v tom neztrácíte. Pořád si zpětně čtěte první větu..

Už se mi několikrát stalo, že jsem ho překvapila. Párkrát příjemně, několikrát přesně naopak. Nedávno jsem překvapila i sebe. Znáte to, když si myslíte, že se něco stane, a ono se to fakt stane? Jedu za ním vlakem, ano o hodinu a půl dříve.. Koukám z okýnka, podřimuju, ale jeho bych poznala i ve spánku.. Stál tam s nějakou blondýnou.. a to má doma spinkat po noční.

Dnes slaví narozeniny, neznáte člověka, který narozeniny nemá rád. Já ho také neznala, ale ted… nechápu ho, ale snažím se ho respektovat. Asi špatné vzpomínky na dětství..

Seděli jsme v baru na židlích, mnoho lidí se tam bavilo, ale já s ležérně položenou rukou na jeho noze, se však zamilovaně dívala do jeho očí.. Jenže on koukal do blba (ne na mě) vyloženě byl duchem nepřítomen.. Poznáte vibrování svého telefonu i ve spánku i s tichým režimem? Tak tohle znám také. Zvlášť, když vaše drahá polovička celou dobu zarytě mlčí a kouká. A probere se ve chvíli, kdy mu přijde smska, se slovy, že musí na záchod. Tak jsem uhodila, proč zrovna teď, ať tu smsku přečte tady.. Vrhl na mě takový pohled, který vrhají objevená zvířátka v úkrytu. Takový ten vyděšený, ale zároveň je po vás schopný vystartovat a urvat vám hlavu.

…. O pár dní později

Joo, už jsem se ponaučila, že překvapení nemá nikdo rád, když jsou opravdu nečekané. Už jsem říkala, že bych ho poznala i ve spánku, poznám ho i v noci, když nevidím dál než na vzdálenost své ruky i kdyby stál na druhém konci města.

Tahle zamilovaná přesnost se mi ale nevyplatila.. Jdu si zachumlaná v bundě, po chodníku, a zahlédnu ho  na druhé straně, už už jsem se chtěla rozeběhnout a vykřiknout.. Když najednou se mi chtělo křičet, ale úplně z jiného důvodu, nešel sám. Šla s ním blond holka, vysoká jako já, kráva jedna přemoudřelá, koukala na něj svýma vodově modrýma očima a něco mu vykecávala do hlavy.. Zapadla jsem za nejbližší barák, než přešli. Ne nedrželi se za ruce, nedržel ji kolem pasu.. držel ji za zadní kapsu.. a krásně se smál.. (jak dlouho už se neusmál na mě, namlouvám si to, nebo je to vážně dlouho?)

V tu chvíli jsem se sesunula k zemi a nedokázala jsem se hnout. Nevím jak dlouho jsem tam seděla, minutu, dvě, .. Nevím kam se ztratili. Doběhla jsem k němu domu, položila mu tam klíče.. a zbaběle utekla na vlak domů. Hůř mi by mi snad nebylo ani po operaci myokardu. Tak těžce se mi nešlo ani po nejdelší oslavě. Tak lehce mi v hlavě nelétaly myšlenky, od té doby co mě Ernie nazval kurvou. Nikdy mi nebylo tak dobře, když jsem si sedla k počítači a začla psát tohle..

 

 

 

 

 

Epilog
Ernie, ... ztratil ses mi

Názory čtenářů
30.03.2007 23:41
NepárováPonožka
to je smutný...
30.03.2007 23:46
Clarky
Myslíš?
31.03.2007 00:04
xicht
mno... z literrarniho hlediska - asi to neni uvaha
z obsahoveho - lepsi mit jistotu, nez se trapit a tapat
31.03.2007 07:37
muclicka
polyamortie - dnes..bohužel,------- jinak je to pěkně napsané,--------- krásná dívko....srdce bolí pořád...bohužel(......často navštěvuju pěkný místa, který mě daj nachvilu dohromady, to je můj lék, najdi si svůj, aby jsi přežila..

dala bych TIPA ZA STYL
31.03.2007 19:12
Clarky
Děkuju.. nečekala jsem ani žádné hodnocení..
31.03.2007 19:12
Clarky
Vůbec jsem nevěděla kam to zařadit.. ale dík
01.04.2007 21:20
PaJaS
drž se - docela dobře napsané ...

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)