| Dílo #37811 |
|---|
| Autor: | fungus2 |
| Datum publikace: | 26.03.2007 01:00 |
| Počet návštěv: | 2522 |
| Počet názorů: | 11 |
| Hodnocení: | 4 2 |
| Patří do sbírky: | VÁLEČNÁ |
| Prolog |
|---|
|
| VÝSADEK-2 |
Měsíční světlo osvětlovalo krajinu, která se v něm zcela utápěla. Major
Marcel Degail se co nejrychleji zbavil šňůr padáku a zároveň obezřetně
přehlédl nejbližší okolí. Viděl, jak se muži také zručně dostávají ze
šňůr zplihlých padáků.
„Musíme rychle zakopat padáky támhle v tom lese,“ pronesl nepříliš nahlas, přičemž přehlédl ostatní muže a hned se zeptal.
„Jsme všichni?“
„Chybí Anyz, pane majore,“ řekl mu poručík Pierrot Lafunt.
„Kdo ho viděl naposledy?“
„Vyskočil přede mnou. Viděl jsem postavu na padáku, jak směřuje k tý
vesnici, co je támhle. To byl určitě von,“ mínil desátník Alain Martell.
„Krucinál! Jestli seskočil tam někam do tý vesnice, tak to je pěknej
malér. Němci to tady za chvíli můžou začít všechno prohledávat,“
pronesl major a zadíval se na vzdálená stavení, jenž v měsíčním světle
byla celkem jasně viditelná.
„Martelle, pojďte se mnou. Vy rychle zakopejte padáky a skryjte se v
lese. Kdyby se začalo střílet, tak se zdekujte!“ sdělil ostatním.
Dvojice postav se rychlými přískoky přibližovala k vesnici, aby po chvíli zalehla na menším kopci.
„Je nějak moc světlo. Celkem dobrá viditelnost na to, že je noc,“ řekl Martell.
„Nemůžeme ztrácet čas tím, že ho budeme hledat, ale někde tady snad bude,“ mínil major.
„Mohl dopadnout i za vesnici.“
„Zkuste vyslat náš signál.“
„To je dobrej nápad.“
O chvíli později se ozvalo typické zahoukání sovy, které se třikrát opakovalo.
Sotva se desátníkovi Jeanu Anyzovi otevřel padák, tak se pátravě
zadíval do prostoru pod sebou. Díky svitu měsíce velmi brzo rozpoznal
detaily krajiny. Byl měsíční světlem překvapen. I když už mnohokráte
skákal za jasných nocích, tak takovouhle extrémně jasnou noc nezažil.
Brzo zjistil, že směřuje k nevelké vesnici. Už viděl obrysy stavení a
jejich střechy. Snažil se šňůrami padáku manipulovat tak, aby jej padák
nezanesl do vesnice. Ale jeho snaha byla marná. Ocitl se přímo nad
jejím okrajem a pod nohama zahlédl několik vyšších staveb. Vzápětí
spatřil obrysy kostelní věže, k níž přímo směřoval.
„Zatracená věž!“ procedil mezi zuby, načež tahal šňůry jen na jedné
straně padáku a snažil se vyhnout horní části věže. O chvíli později
sledoval, jak míjí těsně jednu stranu věže a klesá stále níž a níž.
Vzápětí se však padák zachytil o střechu a on se zadíval nad sebe i do
stran. Současně s tím uslyšel zvuk trhající se látky a pocítil, že padá
rychleji, přímo podél zvonice. Snažil se odhadnout, kde bude jeho místo
dopadu, jenže o vteřinu později zůstal viset rozhoupaný na popruzích
padáku a nohama se lehce odrážel od zdi věže.
„Sakra. Taky sem mohl dopadnout až dolů!“ pomyslel si a přes nohy se
zadíval na vydlážděnou ulici pod kostelem. Nad sebou spatřil obtočený
padák kolem věže a na obloze nespočet hvězd.
„To bych do toho kopnul,“ řekl si a odhadl, že mu zbývá k zemi něco
přes sedm metrů. Skok na dlažbu nebyl zrovna moc lákavý, ale tušil, že
se mu nevyhne. Myšlenky mu rychle probíhaly hlavou, přičemž věděl, že
tady nemůže zůstat viset. Někde blízko zaštěkal pes, aby pak uslyšel z
dálky třikrát soví zahoukání. Zpozorněl. Věděl, že takhle zní smluvený
signál. O chvíli později se na třikrát houkání sovy ozvalo znova.
Vytušil, že to není náhoda a odpověděl stejně.
Přes čočky dalekohledu major Degail hleděl na vesnici a prostor před
ní. Zbystřil pozornost, když zaslechl v dálce trojité zahoukání sovy.
„Myslím, že vodpověděl,“ řekl Martell.
„Jo, já ho vidím! To snad ne! Visí na kostelní věži!“
„Cože?“
„Ano. Jdeme mu na pomoc,“ rozhodl major a oba se poté přikrčeně rozeběhli k okraji vesnice.
KONEC DRUHÉ ČÁSTI |
|
| Epilog |
|
Počet úprav: 4, naposledy upravil(a) 'fungus2', 26.09.2008 10:51.
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|
Haber 
Humble