Dílo #3779
Autor:beepee
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Vyznání
Zóna:Jasoň
Datum publikace:27.02.2004 17:47
Počet návštěv:1284
Počet názorů:10
Hodnocení:5

Prolog
jednomu ...andělovi?
Malý úsměv
Co Tě znám, býváš tak tiše...
Jen to, jak kaštan mává prstíky, zní srdcem

Nasloucháš a usmíváš se
Jsi jak nečekaný východ slunce
Tvé světlo má velkou cenu
Pro mě

Neznám Tě
Ani nepotřebuji
Můžeme mít málo společného
Víc nepotřebujeme
Přesto tak blízké
naše duše
jsou

Beránky na obloze
"to jsou i naše křídla
to je i naše srdce
a radost
v nich "

Názory čtenářů
27.02.2004 18:10
Rowenna
**
28.02.2004 18:44
Dash
Fajn, milé :o))
01.03.2004 14:26
Ilona
Hezké :)
13.04.2004 00:34
Stevenson
nevim.. trochu rozporne pusobi.(
29.06.2004 00:45
Zamračený_mnich
To jsi psala ty?
29.06.2004 08:29
beepee
Mno jo :) ...až na ten citát dole, ten je od.. "anděla"
01.07.2004 12:52
Seregil
Velmi pěkný...
tip a soukromý archivek...
a avízko dál...
01.07.2004 19:37
hajka
jujky
04.07.2004 19:06
Reni
nádhera...

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)