kostnaté stromy obrůstají ptáci se vrací z teplých krajin jen ty jsi pořád někde v dáli samota jako uhlík pálí
je jaro stejně jako loni z blízkého města zvony zvoní kolovrat přede tichou nit jak ti mám lásko uvěřit
jak přečíst můžu mezi řádky že možná jednou přijdeš zpátky jak čekat zas mám až do úmoru metronom srdce bije v duru
jde březen právě po únoru |
|