Jedu si z konečné na konečnou,
nic nedokáže mě tu rozesmát,
tu zábavu mám za prodělečnou,
již zkoušela jsem to vícekrát.

Však tady se mluví o popravě,
tady se vesmír rozpíná,
zmítá se v sopečné žhavé lávě,
tady je hodinou vteřina. 

Nebudu rušit cestu věků,
a přidám se potichu k ostatním,
každý má svoji vlastní řeku,
každý má jen svůj vlastní stín.