Dílo #35842
Autor:Jelizaveta
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Výkřik do tmy
Zóna:Jasoň
Datum publikace:27.01.2007 23:08
Počet návštěv:1007
Počet názorů:3
Hodnocení:4 1

1.
Černě otevřená ústa
Pardon, mám příliš mnoho krve
Promiňte, mám moc velké srdce
Promiňte, ale já vás nepředběhla.

Možná mě děsí ta představa
že jsem se vyplakala z podoby
možná mě děsilo to
že bych toho nebyla schopná
tak jsem to zkusila.
A bylo to docela jednoduché
A konečně jsem v něčem vynikala.
A pak někdo řekl:
A to to takhle chceš dělat pořád?

Což byl námět na přemýšlení
Návod jak rezignovat.
Přijít si na svou fintu,
Na tu vlastní, kterou má každý.
Finta jak ráno vstát
A večer se propadnout do postele.

Dej si ruce před obličej
A roztáhni prsty
je nutné se trochu koukat
ale nežádoucí vidět vše.

Usměj se.

Názory čtenářů
28.01.2007 01:30
Wopi
nojo, tak to chodí
28.01.2007 16:07
Dominika
28.01.2007 20:49
fougeres

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)