Dílo #35200 |
Autor: | semtamfórek |
Datum publikace: | 11.01.2007 17:00 |
Počet návštěv: | 941 |
Počet názorů: | 5 |
Hodnocení: | 1 1 3 2 |
Prolog |
Jo jo, jsou chvíle, kdy mám radši svýho psa než lidi (ani ta holka s rudou rtěnkou, co porád řikala "hustý" a "mazec" s tím nic nezmohla) |
|
Psí cit |
Psí cit
Můj pes má zvláštní čuch - čuch co se jen tak nevidí. On slastně hltá puch - puch linoucí se od lidí.
Tak od soboty do pátku nad parfém svůdné ženy na pozdrav jí u zadku čichá věci nedotřený.
Snad měl bych si z něj příklad vzít, naproti krásným obličejům nasměrovat svůj cit v kurz špatným lidským obyčejům.
Vždyť špíny v sobě máme dosti a snáz by se mi hledalo a nažral bych se dosytosti, kde dobro na dně zůstalo. |
|
Názory čtenářů |
11.01.2007 19:35
muclicka
|
božínku, dnes je všechno možné..klidný večer i pejskovi |
11.01.2007 21:27
Trottel
|
:-) já mám skoro vždycky radši svý dva psy než lidi... nic nevyčítaj a maj jednoduše nesobecky rádi |
11.01.2007 21:58
Rubik-On
|
něco na tom je... :) |
12.01.2007 03:56
Satanas
|
:) milé... - čuchat k zatku, citu po lízátku |
12.01.2007 08:13
Haber
|
hahahaha |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|