Dílo #35115 |
Autor: | chroustik |
Datum publikace: | 09.01.2007 16:15 |
Počet návštěv: | 715 |
Počet názorů: | 3 |
Hodnocení: | 1 1 |
Prolog |
Čeká to jednou každýho.... |
|
Tvůj čas |
Smrt... Tisíc černých pavouků, co rozprostřou se přes obzor a zakusují života zárodky. Moře opuštěných palouků, symfonie smutku a ticha prokládaná náhrobky.
Smrt, slovo co ústa zašívá a života mění význam těm, kdo čelem se jí postaví. Smrtka co kříž vyšívá, na tvůj kabát, až došije, tvé srdce bez ohlášení .................se zastaví.
Hodiny života čas tvůj odpočítávají a kompromisy neznají. Smrt už pod postelí číhá. Tvé oči, již brzy, její pravou tvář poznají. |
|
Epilog |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'chroustik', 09.01.2007 16:16.
Názory čtenářů |
09.01.2007 16:20
tulák
|
možná lepší bylo by
postavit se zády
eh |
09.01.2007 16:46
muclicka
|
proč umírat, ještě je čas.. |
09.01.2007 17:57
Rubik-On
|
dekadenci se meze nekladou... |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|