Dílo #34955
Autor:Anderas
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:05.01.2007 08:22
Počet návštěv:1047
Počet názorů:4
Hodnocení:2 1 1
Patří do sbírky:Monology k neznámému

Bez mého srdce
"Ty nemáš srdce", pravils
tuše za tím skrytý úmysl.
Nemám, neb se slovem dávils
vřískaje, že je to ďáblův výmysl.

Svatá zběsilost ti v očích prýskala,
a zlost hasils balzámem z mých ran,
obou naše láska z úst nám tryskala,
půlíc duše ve dví, ostřím lesklých hran.

Kam utéct, když není kudy?
kudy prchat když není kam?
můj svět jsou jen sprosté bludy,
a prázdno kam se propadám.

"Jsem odsouzen a proklet nebem,
k existence uvnitř sebe!"

Názory čtenářů
05.01.2007 08:25
fougeres
dost těžkopádný...
05.01.2007 13:19
Rubik-On
fougeres napsal(a):
dost těžkopádný...
tak, tak...
05.01.2007 20:17
Snáporaz
Celá báseň je do značné míry trapná a jen reflektuje celou dnešní generaci pisálků, kteří si libují v teatrálním vyjadřování nebo v domnělém undergroundu - protože dnes je i underground kýčem - a přehlíží doslova všechno, co je nějak blízké identitě.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)