Ta holka je prej ještě třída

a s těžkou hlavou z náušnic

v  plíživym  pološeru

šlape svý ztracenosti vstříc

to zatracený zlato v uších

ji pálí jako cejch

Dál v očích se jí lesknou mince

a šustí bankovky

Rozdávala se za tisíce

dneska jde za stovky

noc  kyselej  má dech

Cupitá uličkama

tak zbytečná a sama

jak opuštěnej pes

jak zatoulaná kočka

madona věčně bez peněz

co věří že se dočká

svý dnešní zasloužený gáže

anebo radši svýho nebe

víš holka z týhle touhy zebe

máš jednou provždy pech

bezzubá fantazie

tvý vrásky nepřekryje

Ta holka je prej ještě třída

dál tiše stárne

za pár šupů

snad jednou za ty náušnice

koupí si lístek do márnice