| Dílo #34644 |
|---|
| Autor: | Jelizaveta |
| Datum publikace: | 25.12.2006 11:36 |
| Počet návštěv: | 1729 |
| Počet názorů: | 10 |
| Hodnocení: | 8 1 |
| Příchutě |
|---|
Ochutnávám různé příchutě toho, co za chvíli opustím. Chutě a příchutě mého života.
Třeba jak chutnalo to co se mi honilo hlavou na vyšetření po prvním pokusu o sebevraždu? Jak mi hlavou běžely titulky a já si je tam spokojeně četla, zatímco jsem byla pomalu ale jistě odsuzována za blázna. Ale popravdě mě to vůbec nezajímalo, měla jsem na práci svůj malý film v hlavě. Vlastně jen titulky z nějakého velmi povedeného filmu.
„Vidíš? A takhle to už bude pořád, nikdo tě nebude poslouchat, ani těch ušmudlaných deset minut, co budeš sedět v ordinaci, prostě ne, ani se nenaděješ a budeš stát v čekárně s lístkem v ruce. S receptem na prášky, jejichž vedlejší účinky jsou sebevražedné sklony a halucinace.“
To bylo dobré.
A moje žárlivost byla jako šmoulí zmrzlina. Nechutná, trapná a modrá. Modrá je optimistická barva a já si myslela, že dělám něco dobrého. Jednou jsem křičela na pana tehdejšího, že ho zabiju, jakmile se ještě jednou podívá na někoho jiného. Pamatuji si, že jsem ležela ve vaně a čekala, až přijde a hodí mi tam fén. Nic takového. Jen si práskl dveřmi a už se nikdy nevrátil. Troufalé.
A dny, kdy jsem nevycházela z domu a ležela v posteli anebo se jen houpala v křesle a četla si? Největší deprese jakou jsem kdy měla, zvednout ze země spadlou ponožku byla dřina. A přišlo mi, že těch ponožek je na zemi přímo hejno, že se proti mně spikly a vyskákaly ze šuplíků, nebo kde jsem je všude měla, kdo by udržoval pořádek? Ale to nakonec taky přešlo.
Závan dobrodružství byl, když jsem začala pátrat po svých rodičích a ranila tím ty.. jiné rodiče. Ale opravdu- nenudila jsem se a bylo mi lehko, protože v tom mezičase, než jsem našla ty pravé a opustila ty jiné jsem nepatřila nikomu a nikdo na mě nemohl vytvářet žádný výchovný nátlak. Že bych se měla víc smát a být sebevědomější. Že bych neměla číst smutné knihy a poslouchat smutnou hudbu. Že bych měla víc studovat chemii. Že…
Ale jak napsala Sylvia Plathová: „Teď už to skončí, teď to přestane….“ Já totiž zjistila, že nátlak nemusí vytvářet jen rodiče, že jde ze všech stran. A o to nestojím.
|
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|
muclicka 
ataman