Dílo #34242
Autor:johanna
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Vázané verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:13.12.2006 20:32
Počet návštěv:1468
Počet názorů:12
Hodnocení:12 1 1 7
Patří do sbírky:Ledové kostky

bez kabátu jdu mrazem
bez kabátu jdu mrazem
šupinky vloček bodají
k zemi padají
jak listí k podzimu
kdopak by myslel na zimu
a ona je tu rázem

jen v pantoflíčcích
tak jak jsem vyšla z domu
ke komu
se mám vracet zpátky
den je tak krátký
a všude sníh

cesta ke trati
vlak tady dávno nestaví
i sníh je řeřavý
když do něj bosa vkročím
ne už se neotočím
do hloubky závrati

co skončila k ránu
zabouchnutím dveří
na štěstí málo věřím
dvě těla udýchaná
jen to mi zbylo
jsem jako z porcelánu
a venku bílo

Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'johanna', 13.12.2006 22:20.

Názory čtenářů
13.12.2006 20:39
Colega
a trocha chvály taky musí bejt
13.12.2006 20:58
Trottel
pěkná...ale sníh ještě není a hned tak nebude...
13.12.2006 21:03
miirdas
vlak tady dávno nestaví
i sníh je řeřavý

zimní stávka čských drah?
13.12.2006 22:26
Andromeda
hm, to není tak málo, co zbylo, někdo už nemá ani to......
14.12.2006 00:54
Emily
mám pocit jako bych už to četla - ale v dobrém slova smyslu
14.12.2006 00:58
Lu_Po
jj ... je jasnej tip
14.12.2006 06:57
tojenadělení
když do něj bosa vkročím
už se neotočím
14.12.2006 18:35
Haber
uhm
14.12.2006 20:21
adammi
Zatvorím oči a pomaly mi pred ními plynie celý príbeh.*
16.12.2006 20:18
Šedo
28.12.2006 02:14
Burlev
..a venku bílo

kdyby bylo.. :)
11.05.2007 10:53
engelmar
Je to takový miloučký.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)