znovu a znovu
ze sebe smývám
zbytky včerejška
a beru si na sebe
ty dnešní
spodky

znovu a znovu
drtím lžící sedlinu kávy
na dně
svýho hrnku
kterej mi tak trochu
připomíná
Lízu
(taky jí bylo za co chytit)

znovu a znovu
popoháním výtah
zaplivanej zas o něco
víc a zas o něco víc
nudnej

s lanem
který možná
touží
po přervání
po uvolnění
po toužení
ale přesto vydrží

protože někdo
ho udělal
až moc
pevný