LiTerra

Vaše díla Vaše sbírky Avíza Názory Vámi hodnocená díla Vaše názory Historie Oblíbení autoři Vaše stránka

Dílo #3412
Autor:	carregalon
Druh:	<žádný>
Kategorie:	Próza
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	13.02.2004 12:04
Počet návštěv:	1055
Počet názorů:	5
Hodnocení:	4

Prolog

Dneska asi v jednu ráno...
Mimochochodem opravdu netuším, co tím chtěl básník vlastně říci...

(úlet)

- Je tady jedna věc, na kterou bych se ráda zeptala. Totiž… připadám si trochu hloupě, víte…
- To je v pořádku. Většina lidí si připadá hloupě, když se mnou mluví. Copak chceš vědět?
- No, totiž… Chtěla bych se zeptat jak je to s těmi jednorožci.
- S jednorožci? To je pěkně protivná cháska, jestli chceš vědět, co já si myslím. Přijdou k tobě jen když se jim zachce, klidně tě potrkají (nebo co oni to vlastně dělají, když to tebe dloubou tím svým rohem) a aby plnili přání když se to od nich očekává, kdepak! To je taky ani nenapadne. Neříkám, aby běhali po světě a hledali dokonalou neposkvrněnou pannu… to by se jim něco obrousily kopyta, ale uznej, že když je někdo nadšeně zachrání před lovci nebo jim sundá ohlávku, do které se nechali chytit z vlastní hlouposti, mohli by být trošku vděční… ale to oni ne. Myslím, že se mi moc nepovedli. Předpokládal jsem, že s nimi bude větší legrace.
- Hm… děkuju.
- Není zač. Proč tě to vlastně zajímalo?
- Eh, no… já jsem totiž chtěla vědět, co se stane, když nějakého potkám. Jestli… no… to… víte…
- Aha, ty myslíš, jestli se k tobě bude znát? Tak to si, děvče, musíš přebrat sama. Ono – jen tak mezi námi – je to tomu jednorožci úplně jedno.

Epilog

mohlo by se to jmenovat třeba Rozhovor s Bohem :o)

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'carregalon', 13.02.2004 12:05.