Bylo mi dvacet sedm chtěla jsem nevidět. Bylo mi dvacet sedm a dost mě bolel svět. Bolel až k smrti. Nepřeháním.
Byl teplý večer co voněl zmrtvýchvstáním. Dopadal soumrak poslušen zemské tíže. Daleko na Golgotě už vztyčili dva kříže. Pak jarní vítr přivanul z polí divnou změnu. A já jsem nevěděla zda kříž je za trest anebo za odměnu.
mně ty první čtyři řádky nevadí, beru je jako úvod do tvé výpovědi, ale faktem je, že si dovedu představit i druhou sloku samostatně bez té první a bylo by do parádní - ještě jednou si to přečtu a budu to umět zpaměti, dík